Historické fotografické techniky


Specifikace

Vrcholné období užívání

1842–1920

 

Další názvy

synonyma – modrotisk, železitý tisk; cyanotype or cyan-blue print (ang.), Cynotypie oder Blaudruck oder Eisenblaudruck (něm.), Цианотипия (rus.)

Průřez vrstvou fotografie

Schéma průřezu vrstvou

Kyanotypie je technika, která není typickou fotografií. Je složena jen z jedné vrstvy. Touto vrstvou je papírová podložka. Obraz je na povrchu papírové podložky. Technika kyanotypie je bez barytové vrstvy i bez emulzní vrstvy. Protože nemá emulzní vrstvu je někdy řazena mezi tisky. Obraz fotografie je tvořen modře zabarvenými solemi železa.

 

Detail snímku v mikroskopu

Mikroskopický snímek

V mikroskopickém snímku jsou viditelná vlákna papíru. Tato vlákna nejsou krytá citlivou vrstvou. Mezi obarvenými vlákny na povrchu prosvítá papírová podložka. Tento jev je typický pro jednovrstvé techniky. Světlocitlivé soli na povrchu vytváří obraz, který se jeví jako otisk.

Kyanotypie

Proces kyanotypie je jednovrstvá technika bez povrchové úpravy, jako je barytová vrstva nebo emulzní vrstva. Vzhledem k neexistenci krycích vrstev jsou již při malém zvětšení viditelná vlákna papíru. Kyanotypie je také snadno rozpoznatelné podle její azurové barvy obrazu. Obraz je tvořen světlocitlivými solemi železa. Nejdříve jsou soli žlutozelené, po expozici slunečným svitem dojde na osvětlených místech ke vzniku nerozpustných železitých solí zbarvených do modré. Exponovaný obraz se musí vyprat v čisté vodě, a tím vznikne čistý stabilní obraz. Neosvětlené části obrazu jsou ve vodě rozpustné a dojde k jejich odplavení. Tento postup je označen jako souběžné vyvolání, ustálení a praní. Někdy se používaly slabé roztoky kyseliny solné, octové nebo také peroxidu vodíkù na posílení kontrastu.

Pojmenování techniky je odvozeno od jedné z hlavních chemických látek ze směsi, která se používá při přípravě citlivé vrstvy. Základními složkami jsou citran železitoamonný a kyanoželezitan draselný. Charakter modré barvy kyanotypie je závislý na druhu papírové podložky a na způsobu uložení. Barevnost kyanotypie může být od světle zelenomodré po temnou ultramarínovou modř.

Zastoupení techniky ve fondech Národního archivu

Fond: Český klub fotografů amatérů Nekázanka NAD 1399

Signatura/inventární číslo: neuvedeno

Datace: 1920

Autor/fotografický ateliér: neznámý

Ostatní informace: fotografie je součástí alba „První okružní mapa svazu československého klubu fotografů amatérů v Praze" s pořadovým číslem 22.

 
Kyanotypie z Národního archivu

Kyanotypie z Národního archivu

 
Zpět na fotografické techniky
 

Zpracováno z fondů Národního archivu v Praze. Blanka Hnulíková