Já, akvarista

Akvarista 2.0

Aneb začínám znovu

Na jaře roku 2017 se mi naskytla výhodná koupě. Kompletní akvaristický set o 54 litrech za cenu, která se nedala odmítnout. Byl jsem lapen. A jelikož paměť je děravá rozhodl jsem se své nově nabyté zkušenosti uchovat.

Když jsem před více než 20 lety rozdal své poslední rybičky a z akvária vytvořil terárium, byla akvaristika tak nějak jednodušší. Člověk si u sklenáře nechal slepit sklo, napustil vodu, nainstaloval filtr se vzduchováním a topítko. Nahoru se dala zářivka a bylo hotovo. Moc informací se získat nedalo. Pár knih plných rozporuplných informací a pokud jste měli štěstí rady od zkušenějšího akvaristy. Pokus, omyl byl věrný souputník. Když to ryby nerozdýchali, prostě se pořídili nové.

Jako akvarista „skoro profesionál“ jsem se rozhodl, že tentokrát budu akvarista na „vyšším levelu“ a místo holého dna si pořídím rostliny. Zvláště, když jsem k setu výhodně dostal akvaristické dno připomínající keramzit. Začal jsem objíždět okolní akvaristiky a nemile mne překvapila cena vodních rostlin. A také jejich omezený sortiment a bohužel i kvalita. Nakonec jsem se domů vrátil se šesti košíčky neduživých rostlinek, 3D pozadím evokujícím skálu a několika lahvičkami chemie, které jsem si nechal vnutit. S hrůzou jsem si uvědomil, že jsem za ně zaplatil více než za celé akvárium. Abych to neprotahoval, osázel jsem akvárium, nalil chemii a za dva dny si přivezl 15 rybiček a tři krevetky. První noc nepřežila jedna tetra žhavá a dvě krevetky. Všechny je nasál filtr. Druhou noc zmizela další tetra a poslední krevetka (po nějaké době se jejich tělesné ostatky našli zaseklé za 3D pozadím). To byla poslední kapka, řekl jsem si dost a začal hledat informace.

Zjistil jsem, že všechno je špatně.

Hned dle prvního článku 10 začátečnických chyb v akvaristice jsem udělal 10 bodů z 10. Zářný příklad, jak se to nemá dělat.