Pěvci ptačí říše

Stručný popis několika čeledí pěvců.

Drozdovití

Popis

Drozdovití (Turdidae) je početná čeleď řádu pěvců, zastoupená zejména na kontinentech východní polokoule.

Druhy z teplých oblastí bývají obvykle stálé, zatímco ty z oblastí chladnějších na zimu migrují směrem na jih a často přitom překonávají i značné vzdálenosti.

Anatomie

Drozdovití jsou mírně zavalití, malí až středně velcí ptáci žijící v lesích.

Jejich velikost se pohybuje v rozmezí od 14,5 cm velkého skalníka lesního (Monticola sharpei) až po 33 cm velkého modravce siného (Myophonus caeruleus).

Opeření většiny druhů je šedé nebo hnědé, často se skvrnami.

Potrava

Jsou hmyzožraví, ale většina jejich zástupců požírá také červy, žížaly, hlemýždě a různé plody.

Způsob života

Drozdovití si staví pohárovitá hnízda, která bývají často vymazána tvrdou hlinitou vrstvou.

Jejich typická snůška čítá 2–5 většinou skvrnitých vajec, často přitom hnízdí 2× i vícekrát za rok.

Na péči o mláďata se podílí oba rodiče.

Schopnosti

Některé druhy, zejména zástupci rodů Catharus, Myadestes a Turdus, jsou známí i díky svému výraznému a melodickému zpěvu, který bývá často označován za nejkrásnější v celé ptačí říši vůbec.

Vlaštovkovití

Popis

Vlaštovkovití jsou drobní pěvci. V České republice žijí 3 druhy vlaštovkovitých - vlaštovka obecná, jiřička obecná a břehule říční.

Na záletu byla pozorována rovněž břehule skalní a vlaštovka skalní.

Anatomie

Na kulaté hlavě je charakteristický krátký, hluboce rozeklaný zobák, uzpůsobený k lovu hmyzu za letu.

Křídla bývají dlouhá, štíhlá a špičatá s devíti ručními letkami.

Nohy bývají krátké a slabé, ptáci se po zemi pohybují jen výjimečně. Ocas je zpravidla vidličnatý.

Zbarvení je u většiny druhů svrchu tmavé, až tmavě lesklé a spodina těla bílá. Samci i samice jsou zbarveni stejně.

Potrava

Vlaštovkovití se živí hmyzem.

Způsob života

Většina druhů si lepí hnízda z různých materiálů, především z hlíny přilepeným k nějakému pevnému podkladu. Několik druhů si hloubí podzemní nory.

Vlaštovkovití jsou drobní hmyzožraví pěvci.

Jsou rozšířeni po téměř všech teplejších oblastech světa, jen na Novém Zélandu a v části Oceánie chybí. Tam, kde je v zimním období nedostatek hmyzu, jsou tažné.

Sýkorovití

Popis

Sýkorovití (Paridae) jsou poměrně známou čeledí pěvců.

Všeobecně známý je jeden z nejhojnějších ptáků Česka sýkora koňadra, stejně jako její menší a méně početná příbuzná sýkora modřinka.

Tyto dva druhy se velmi dobře přizpůsobily životu ve městě a v zimě navštěvují krmítka, i díky tomu jsou velmi známí.

Čeleď však zahrnuje mnohem více druhů a mnohé z nich ani v Česku nežijí (celkem asi 50 druhů).

Anatomie

Jsou to drobní ptáci, kteří měří 9 – 20 cm a váží 6 – 50 g.

Poměrně velká hlava nese přímý, různě silný, špičatý zobák.

Silné nohy a drápy pomáhají při šplhání.

Krátká zaoblená křídla mají deset ručních letek, z nichž první je silně zkrácená. Ocas mají středně dlouhý.

Opeření je velmi husté a vesměs kontrastně a pestře zbarvené, u obou pohlaví velmi podobné.

Potrava

V potravě převládá hmyz, který sbírají na stromech, proto jsou vydatnými pomocníky v boji s hmyzími škůdci.

Způsob života

Sýkory jsou vesměs dutinoví ptáci (proto si mohou dovolit pestré zbarvení).

Tropické druhy mívají malé snůšky nepřesahující 3 vejce, ptáci z mírného pásma mívají naopak velmi bohaté snůšky.

Přeborníkem je drobná sýkora modřinka, která má v průměru 11 vajec, místy dokonce až 19 vajec.

Po vyhnízdění se často sdružují do skupin, většina druhů je stálých nebo potulných, jen některé druhy jsou částečně tažné.

Pěnkavovití

Popis

Pěnkavovití (Fringillidae) je čeleď malých až středně velkých pěvců.

Potrava

Živí se především semeny. Většina druhů krmí mláďata částečně nebo zcela také hmyzem.

Anatomie

Pěnkavovití mají proměnlivou velikost těla (10-23 cm), hlava je poměrně velká, kulatá s kuželovitým zobákem.

Nohy jsou krátké.

Křídla jsou zakulacená, ručních letek je 10, ale první zcela zakrnělá.

Ocas s 12 pery je středně dlouhý.

Opeření bývá mnohdy pestře zbarvené, u obou pohlaví mnohdy rozdílné (pohlavní dimorfismus) i když u některých druhů (stehlík) naopak obě pohlaví vypadají velmi podobně.

Způsob života

Jsou to převážně stromoví ptáci, obývají však i otevřené plochy a snadno se přizpůsobují kulturní krajině.

Někteří hnízdí v blízkém okolí člověka, a přizpůsobují se tak jeho životnímu prostředí.

Žijí většinou samotářsky a hnízda staví ve větvích dřevin.

Schopnosti

Teritoriální zpěv je zvučný. Jsou to velmi dobří letci.

Pěnicovití

Popis

Pěnicovití (Sylviidae) je čeleď malých zpěvných ptáků.

Hnízdí především v Evropě, Asii a v menším rozsahu také v Africe.

Většina druhů mírného pásma je tažná a zimuje v Africe nebo tropické Asii.

Anatomie

Většina pěnicovitých ptáků je nevýrazně zbarvená (až na některé asijské druhy).

Samec a samice jsou často podobní, mohou se však výrazně lišit, zvláště u rodu pěnice Sylvia.

Jsou to malí až středně velcí ptáci, dorůstající délky 9 až 16 cm, s malými, špičatými zobáky.

Potrava

Prakticky všechny druhy jsou primárně hmyzožravé, i když někteří pěnicovití se živí také plody, nektarem a malými semeny.

Způsob života

Většina druhů je monogamních a staví jednoduché miskovité hnízdo v hustém porostu.

Snáší dvě až šest vajec.

Na péči o mláďata se obvykle podílejí oba rodiče, mláďata dosahují vzletnosti ve věku kolem dvou týdnů.

Schopnosti

Mnoho pěnicovitých ptáků patří k dobrým pěvcům, i když ne tak dokonalým jakými jsou např. drozdovití (Turdidae).