tanec1
tanec2
tanec1

Společenský Tanec

Společenské tance vznikaly již za dob feudalismu jako zdroj zábavy pro bohatou vládnoucí vrstvu. Jsou to tance s přesně stanovenými krokovými pasážemi za doprovodu umělé hudby. Nutné bylo vždy dodržování patřičné etikety, dbalo se na držení těla i vedení paží. Společenské tance se dělí do čtyř základních skupin: Tance standardní, latinskoamerické, jazzové, kolové.

Standardní Tance

Standardní tance jsou Waltz, Tango, Valčík, Slowfoxtrot a Quickstep.

Waltz - říká se mu také pomalý valčík, což ukazuje na příbuznost s rychůejším vídeňským valčíkem. Oba jsou na tři doby, ale pohybově se liší. Waltzu je blízký kyvadlový švihový pohyb, který připomíná dětskou houpačku nebo jízdu na kole z jednoho kopce na druhý. Proto má waltz měkký postupový pohyb a přidáním rotací i pohyb krouživý.

Tango - dříve se používalo příjmení Atgentino. Protože je původem z Jižní Ameriky, tančí se jinak než ostatní standardní tance. Důležitější než prostor okolo páru jeprostor uvnitř páru. Tango je plné rozporu. Jednou jeho pohyby působí tvrdě, trhaně a mužně, jindy měkce, skoro plíživě a žensky.

Valčík - označuje se někdy vídeňský. Mezi standardní tance se dostal jako poslední, je proto spíše klasickým benjamínkem. Ve valčíku není k dispozici tolik figur jako u ostatních tanců. Nejparádnějším číslem je točení na místě.

Slowfoxtrot - je nejklasičtějším anglickým tancem a dodnes je jeho mottem "nikdy nebýt nápadný". Na soutěžích jej, jako jediný tanec, začínají skoro všichni nejjednoduššími figurami a prokazují tak věrnost a oddanost jeho základním myšlenkám.

Quickstep - výbušný, bujný a veselý tanec. Tatam je nenápadnost jeho pomalého bratra slowfoxtrotu. Bližší je mu strýc charleston. Na rychlost quickstepu je třeba být již pořádně obratný. Tančí se plynule s veselými, perlivými a poskočnými kroky. Avšak i v rychlých krocích můžeme být trochu váhaví a nedbalí.

Latinsko-americké Tance

Latinskoamerické tance jsou Samba, Chacha, Rumba, Paso doble a Jive.

Samba - brazilský tanec vyvinutý ze svého předchůdce batuque. Samba si ponechala z původních rituálních tanců vášeň a živočišnost, ale i melancholii. Charakteristickým prvkem pro tento tanec je tzv. 'bouncing' - zhoupnutí v kolenou, doprovázené pohybem kyčlí vpřed a vzad.

Chacha - Slova cha-cha-cha svým zvukem doprovázejí její základní přeměnový krok a jsou v hudbě dobře rozeznatelné. Její rytmus není komplikovaný. Přeměny se zkombinují v jednom taktu se dvěma volnými kroky nebo s další přeměnou. Rytmická jednoduchost i mládí tance jí dovolují být bezstarostnou, svěží, lehkomyslnou, mít radost z pohybu.

Rumba - vznik rumby je trochu nejasný a dokonce stylů již měla více. Současný 'kubánský' styl dostala paradoxně až po zabydlení se v Evropě od francouzských učitelů žijících v Londýně. Charakterickým se pro ni stal pomalý krok, který se tančí přes hranici taktu na doby 4-1.

Paso doble - jako jediné nevychází z černošské kultury, ale má kořeny ve Španělsku. Býčí zápasy a flamengo vytvořily odlišné postavení, základní kroky a celou atmosféru tance. Vyjímečnost podtrhuje i doprovodná hudba, která má svou ustálenou strukturu s typickými "korunami" vytvářející iluzi určitého příběhu.

Jive - je neuvěřitelné, co dokázalo v monotónních rytmech severoamerických černochů pouhé přesunutí důrazu z lichých na sudé doby. V jive se může střídat vyjádření důrazného rock-and-rollu, měkkého a kočkovitého swingu a nebo hravého a odvázaného boogie. Protože je posledním tancem v soutěži a je fyzicky velmi náročný, je třeba mít dobrou fyzičku.