Bitcoin

O co se jedná ?

logo bitcoinu

Bitcoin je internetová open-source P2P platební síť a také v této síti používaná kryptoměna. Hlavní unikátností bitcoinu je jeho plná decentralizace; je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod, ani nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Konečné množství bitcoinů je předem známo a uvolňování bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu sítě.

Základní vlastnosti

Na rozdíl od většiny měn není bitcoin závislý na důvěře k jejímu (centrálnímu) vydavateli ani prostředníkovi (bance, státu…). Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze napříč uzly peer-to-peer sítě. Měna je tak závislá na široké komunitě. Sociální média tak mohou ovlivňovat kurz bitcoinu. K zabezpečení sítě je využita kryptografie, umožňující používat pouze peníze, které daný uživatel vlastní, a zabraňující opakovanému využití již utracených peněz.

Bitcoin umožňuje pseudonymní držení a převod měny. Bitcoiny mohou být uloženy v osobním počítači ve formě souboru s peněženkou nebo uchovávány pomocí služby třetí strany. Je však možné mít peněženku i zcela offline (na papíře) a lze zcela offline adresu vygenerovat. Peer-to-peer topologie a chybějící centrální autorita zabraňuje komukoliv manipulovat se zásobou této měny. Konečné množství bitcoinů v oběhu je předem dané, a proto není možné vyvolat umělou inflaci vytvořením množství většího.

graf rustu bitcoinu

Celkové množství bitcoinů, které budou vytěženy, je asi 21 000 000 (resp. 20 999 999,9769). Růst se však postupně zpomaluje, a veškeré bitcoiny budou vytěženy v roce 2140 (drtivá většina však cca v roce 2030). Pokud tedy bude stále stejný zájem o novou měnu, dojde k deflaci. S tím je v protokolu počítáno, protože lze platit i zlomky bitcoinů. V současnosti má síť dělitelnost omezenu na 8 desetinných míst, je možné ji však rozšířit.

Základní princip fungování

  • koncoví uživatelé , jsou lidé, kteří si posílají peníze. Každý uživatel má jednu nebo více peněženek, které slouží jako adresy pro platby. Současně si také udržují distribuovanou databázi všech proběhlých transakcí v síti – tzv. blockchain (v případě plnohodnotného klienta; je možné se na databázi ptát jiného důvěryhodného uzlu, popř. si udržovat jen část). Tak každý uzel ví, která mince/část v síti patří které peněžence. Každé peněžence náleží soukromý a veřejný klíč. Pokud chce uživatel poslat peníze, vezme patřičný obnos svých mincí + případný poplatek (viz dále) a vytvoří transakci, kterou podepíše soukromým klíčem. Tuto informaci rozešle všem uzlům (uživatelům), ke kterým je připojen, ti to rozešlou dalším apod. do celé sítě. K příjemci tak informace o platbě probublá téměř ihned (v řádu sekund), transakce však ještě není tzv. potvrzena.
  • těžaři otvrzují transakce v síti. Těžař seskupí transakce čekající na potvrzení, přidá k nim odkaz na předchozí potvrzený blok transakcí a údaj zvaný kryptografická nonce. Snaží se najít takovou nonci, aby se hash SHA-2 nového bloku vešel pod sítí stanovený limit. Limit je nastaven tak, aby se to v celé síti dařilo průměrně jednou za 10 minut, takže nalezení vhodné nonce je obtížné a to tím více, čím výkonnější celá síť je. Těžař, kterému se nalezení nonce a tím i vytvoření a potvrzení nového bloku transakcí podaří, si ponechá veškeré poplatky ze zahrnutých transakcí a odměnu za potvrzení bloku. Odměna za potvrzení bloku je momentálně 12,5 BTC (9. 7. 2016 došlo k novému půlení odměny bitcoinu z 25 BTC na 12,5 BTC) a jedná se o jediný a předem stanovený způsob emise nových bitcoinů. Odměna se však každých 210 000 bloků (tj. každé 4 roky) snižuje na polovinu a růst množství peněz zpomaluje. Těžař si může vybrat, které transakce do nového bloku zahrne a které ne (podle výše poplatku). Je důležité zmínit, že protože je síť anonymní, těžaři nevědí nic o odesílatelích ani příjemcích a jediným smysluplným kritériem pro zahrnutí nebo nezahrnutí transakce do bloku je právě zvolený poplatek. O tom, který těžař první nalezne vhodnou nonci (a rozhoduje o zařazení transakcí) rozhoduje náhoda. Transakční poplatky a odměna za potvrzení bloku jsou ekonomickou motivací činnosti těžařů. Snižováním odměny dojde ke stále většímu vyžadování transakčních poplatků.
Zdroj výše uvedených článků - wikipedia

Hodnota bitcoinu v čase

2010 - 2014

V květnu 2010 se uskutečnil vůbec jeden z prvních a rozhodně z nejznámějších nákupů pomocí bitcoinu, kdy si maďarský těžař za 10 tisíc bitcoinů koupil 2 pizzy. Rok poté už hodnota bitcoinu přesahovala 30 dolarů. Velký milník nastává v listopadu 2013, kdy bitcoin zaznamenává prudký nárůst a koncem měsíce se jeho hodnota vyšplhá přes tisíc dolarů. Netrvalo to ovšem dlouho a bitcoin se opět propadl na poloviční hodnotu.

V souvislosti s krachem největší bitcoinové burzy v únoru 2014, kdy burza Mt.Gox oznámila krádež více než 800 tisíc bitcoinů, hodnota bitcoinů stále klesala, až se začátkem roku 2015 dostala na pomyslné dno (okolo 150 dolarů za bitcoin).

2015 - současnost

V průběhu roku 2015 hodnota bitcoinu opět kolísá nicméně nadcházející rok je pro majitele bitcoinů velice přínosný, neboť se jeho hodnota opět dostala nad tisíc dolarů. A růst jeho ceny pokračuje dál až do roku 2017, kdy hodnoty bitcoinu překonávají rekordy, nicméně musíme zmínit i několik propadů, které mohly být zapříčiněny s jeho rozdělením na dvě kryptoměny (bitcoin a bitcoin cash).

Za rapidním růstem cen bitcoinů stojí investoři, kteří začali měnu pořizovat pro dlouhodobé investice, a také fakt, že některé země, jako například Japonsko, vycházejí bitcoinu stále více vstříc a de facto jej mají za regulérní měnu. I přes rekordní rok 2017 vstoupil bitcoin do roku 2018 s hlubokým poklesem, což mnoho investorů vyděsilo.

Zdroj - e15
<