Honda Honda Honda

ÚVOD

Něco málo o počítačové grafice

Pokud Vám pojem jako „počítačová grafika“ nic neříká, pravděpodobně si neuvědomujete, že je všude kolem nás. Tento pojem byl poprvé použit v šedesátých létech minulého století designérem firmy Boeing. Počítačová grafika jako samotná se začala rozvíjet s prvním grafickým editorem Sketchpad, který měl i vlastní grafické rozhraní. Od té doby se na trhu objevilo spousty vývojářů svých vlastních propracovaných editorů, které si lze velmi snadno pořídit.

Rozdíl mezi rastrovou a vektorovou grafikou.


Když se rozhlédneme kolem sebe, tak zjistíme, že téměř každý výrobek má nějaký potisk, který byl vytvořen v grafickém editoru. Fungování firmy bez grafika si v dnešní době ani nedovedu představit. Veškeré vnímání firmy potencionálním zákazníkem je určeno právě díky počítačové grafice.

RASTROVÁ GRAFIKA

Pár slov úvodem

Rastrová grafika je jeden ze dvou základních způsobů jak pořizujeme, zpracováváme a upravujeme obrázky, především fotografie. Export rastrové grafiky na rozdíl od té vektorové tvoří mřížka (rastr), kde každý bod (pixel) v dané mřížce má svoji polohu a barvu. Rastrová grafika je jakási „hra“, jak obelhat lidské oko. Když si jakýkoliv obrázek velmi přiblížíme, tak uvidíme samotné pixely. Pokud ovšem ten samý obrázek oddálíme, tak naše oko přestane vnímat samotné pixely a začne „skládat“ samotný obrázek.

Fotografie tvořena pixely.

Mezi největší výhody rastrové grafiky patří její nenáročnost na pořízení. Rastrový obrázek pořídíme během pár sekund pomocí fotoaparátu, skeneru nebo třeba i screenshotu obrazovky. Rastrová grafika má také své slabé stránky. Největší nevýhodou rastrové grafiky je ztrátovost při změnách rozměrů. Všichni jistě víme, že pokud máme malou fotografii a potřebujeme ji zvětšit, tak je rozmazaná. Rozmazaná je proto, že pokud při dané velikosti má každý pixel svoji barvu a polohu, tak při větší velikosti se mezi pixely vkládají další a to podle barev těch vedlejších. Takto rozmazaná fotografie jde v rastrových editorech doostřit, ovšem nikdy nedocílíme takové ostrosti, jako kdyby byla pořízena ve větší velikosti. Další nevýhodou rastrové grafiky je náročnost na paměť. Běžné fotografie lepší kvality zabírají od 3MB do 5MB. Ty větší a velmi kvalitní obrázky nemají problém překročit i několik desítek MB. Jedná se hlavně o velkoplošné fotografie. Na úpravu takto obsáhlé fotografie je potřeba velmi výkonný a drahý HW.

Formáty rastrové grafiky

Formáty rastrové grafiky se zejména rozdělují na ztrátové a bezztrátové. Typickým příkladem ztrátového formátu je JPEG. Když je formát ztrátový, znamená to, že dokáže ztratit na kvalitě a tím ušetřit místo. Ztráta na kvalitě poměrem k ušetřenému místu je lidským okem zanedbatelná, a proto se JPEG hojně využívá a je jeden z nejpoužívanějších formátů.

Formát JPEG a PNG.

Naopak typickým bezztrátovým formátem je například PNG, TIFF, BMP, GIF nebo RAW. Nevýhodou těchto formátů je jejich náročnost na úložiště. Například takový RAW může mít i 20x větší velikost než JPEG. Formát PNG má oproti JPEG výhodu například v tom, že dokáže ukládat průhlednost. Formát GIF podporuje animace.

DPI, co to je?

Pokud vytváříme různé exporty pro tisk (např.: vizitky, letáky a plakáty), tak nám hodnotu DPI určuje pozorovací vzdálenost. Když je pozorovací vzdálenost pár centimetrů (věci, které při pozorování držíme v ruce např.: vizitka, leták nebo katalog) tak hodnota DPI nesmí být nižší než 300 DPI. U větší pozorovací vzdálenosti (plakát) nám postačí hodnota 150-180 DPI.

Rozdíl mezi jednotlivími hodnoty DPI.

Pokud vytváříme různé exporty pro tisk (např.: vizitky, letáky a plakáty), tak nám hodnotu DPI určuje pozorovací vzdálenost. Když je pozorovací vzdálenost pár centimetrů (věci, které při pozorování držíme v ruce např.: vizitka, leták nebo katalog) tak hodnota DPI nesmí být nižší než 300 DPI. U větší pozorovací vzdálenosti (plakát) nám postačí hodnota 150-180 DPI.

Pozorovací vzdálenost (cm) Doporučená hodnota DPI
18 a méně 360+
25 300
52 200
73 170
103 125
145 100

CMYK a RGB

Veškeré barvy, se kterými v rastrové grafice pracujeme, mohou být tvořeny zejména dvěma způsoby. První způsob je RGB (red, green, blue). Jedná se o zobrazení na monitorech, které funguje skládáním světel. Základ nám tedy tvoří černý monitor, na kterém pomocí slučování tří barev tvoříme barvy další. Bílá vzniká sloučením všech tří barev.

Paleta RGB oproti paletě CMYK.

Tabulka základních barev ZDE.


Pokud ale budete chtít obrázek tisknout, tiskárna po vás bude určitě požadovat obrázek tvořený paletou barev CMYK. CMYK se skládá z barev Cyan (azurová), Magenta (purpurová), Yellow (žlutá) a Key (černá). Základ u palety CMYK tvoří bílý papír, takže oproti RGB je černá tvořená smícháním všech 3 barev (CMY). Vzhledem k tomu, že se ale tiskne převážně černou, tak do palety je přidaná černá, která výrazně ušetří ostatní barvy.

Rastrové editory

Dnes máme na výběr již z několika rastrových editorů na profesionální úrovni. Ten nejpropracovanější je Adobe Photoshop. Nevýhodou tohoto produktu je jeho cena. Dalším programem, který stojí za zmínku je Zoner Pohoto Studio, který je vyvýjený českou firmou sídlící v Brně. ZPS 18 je nyní nejnovější verze a jeho cena se pohybuje od 1500-1800 Kč. ZPS tedy stojí polovinu toho co Photoshop a pro hromadnou úpravu fotek nebo rychlé dolaďovaní je vhodnější než Photoshop.

Ikona Photoshopu.

Photoshop tutoriál ZDE.


Další program, který stojí za zmínku je Corel Paint Shop. Tento program stojí stejně jako ZPS 18 ale není tak propracovaný jako Photoshop. Mezi rastrové editory můžeme počítat i základní amatérský nástroj malování. Výhodou malování je, že je zdarma.

VEKTOROVÁ GRAFIKA

Pár slov úvodem

Vektorová grafika je na rozdíl od té rastrové tvořena pomocí bodů, křivek a útvarů. Ve vektorové grafice tedy tvoříme především loga, tlačítka, ikony a mnoho dalších. Výhodou vektorové grafiky je, že při změně rozměrů neztrácí na kvalitě. Další výhodou je její malá paměťová náročnost.

Pixely.

Největší nevýhodou je ale její pořízení, jelikož musíte každý objekt vytvořit pomocí několika křivek zvlášť. Nejčastěji ale nepracujeme pouze s vektorovou grafikou. Využíváme tedy rastrové i vektorové grafiky zároveň.

Vektorové editory

NMenší nevýhodou vektorových editorů je jejich cena. Nutno podotknout že součástí těchto editorů jsou často i rastrové editory ve výhodném setu. Nejpropracovanější vektorový editor má na svědomí opět firma Adobe. Jedná se o Adobe Illustrator, který je opět nejdražší.


Logo Illustratoru.

Illustátor tutoriál ZDE.


Logo Corelu.

CorelDraw tutoriál ZDE.


O něco levnější je Corel Draw, který je jednoduší na používání ale stále velmi profesionální. FREE variantou je Gimp, který je ale nejméně profesionální ze zmíněných programů.

Export vhodný pro tisk

Grafická tvorba není pouze o samotné kreativitě, ale také o určitých pravidlech a požadavcích potřebných pro kvalitní tisk. První důležitá část exportu je volba formátu. Nejčastěji používaný formát pro tisk je PDF. Při nastavování exportu do PDF nesmíme zapomenout na barvy.

Vizitka s ořezovými značkami.

Nejen objekty ale i obrázky musí být vykreslené v paletě CMYK. Jelikož technika není dokonalá, je potřeba dodržet určitou mez přesahu pro ořez. Nejčastěji se jedná o 3 mm na každé straně, může se ale stát, že tiskárna bude požadovat jinak. Jako poslední je nutné dodržet určitou hodnotu DPI.