Modelářství

Jak jsem se dostal k modelářství?

Modelářství bylo v mém životě součástí už od narození, protože můj otec byl modelář. Takže svůj volný čas trávil v dílně se svými přáteli a spolu tam stavěli různé modely letadel. Pro mě jako malého kluka to bylo velmi zajímavé a chtěl jsem tam být s nimi. Ale nikdy jsem tam s nimi moc dlouho nepobyl, protože jsem se tam dostal jen, když mě moje matka poslala za otcem, abych se zeptal, jestli chtějí kávu. Jak jsem chodil občas s otcem létat s jeho modelem letadla, které dostavěl když jsem se narodil, začala ve mně vzrůstat záliba v modelech. Avšak nejprve mě zajímaly modely lodí. Později mě začaly lákat modely aut. Převážně modely bugin se spalovacím motorem, které jezdily na různých trasách. Jenže zde byl problém financí. Pořizovací cena takovéto buginy se spalovacím motorem byla od 10 000 Kč výše. Dostal jsem tedy po otci terénní džíp s elektromotorem, který mi půjčoval bez elektroniky, jako malému klukovi na hraní. Takže jsem měl o zábavu postaráno a chodil jsem jezdit s džípem. Postupem času mě najednou začaly zajímat modely letadel. Začal jsem chodit do modelářského kroužku, kde jsme stavěli nejprve malá házedla vyřezaná jen z balsy. Postupem času jsme se dopracovali k soutěžním házedlům, která už měla potažená křídla potahovým papírem a v mém případě nažehlovací fólií. Od otce jsem dostal model bezmotorového větroně, který byl řízen vysílačkou a do vzduchu se dostal vystřelením z „praku“. Tento větroň se jmenoval Vega nebo Onyx. Jeho jméno záleželo na použitém typu křídel. Větroň Vega měl křídla spíše do U, jako když máte křídla do V, ale jsou ještě jednou zalomena. Takovýto typ křídel dával větroni poslušnost a zároveň klouzal ve vzduchu pomaleji. Onyx měl křídla do V a ve vzduchu klouzal rychleji. Rozpětí křídel tohoto větroně je cca 1,5m a délka trupu asi 1m. S tímto větroněm jsem se naučil létat a tady se zrodila moje láska k modelům letadel. Jako malého mě vůbec nepřitahovaly modely letadel, ale když jsem letěl s tím větroněm, poznal jsem ten zásadní rozdíl. Když jezdíte s lodí nebo autem, tak pořád jezdíte jen dopředu, dozadu, doleva a doprava. To je zábava když si ji vyzkoušíte občas za delší dobu, ale po chvíli to omrzí. S letadlem je to úplně jiné. Hlídáte výšku, směr, jakým směrem a jak hodně fouká vítr a ten prostor ve vzduchu. Úplně jiné „kafe“. Začal jsem tedy svoje zaměření orientovat na letadla. Koupil jsem si plánek RC větroně Trio, které měl velkou výhodu, že se dal postavit ve třech variantách. Buď bezmotorový, který se potom musí vystřelovat „prakem“ jako Vega, s elektromotorem nebo se spalovacím motorem. Tento model mi tak padl do oka, že jsem si jeho plánek koupit musel. Trio jsem stavěl s přestávkami asi 2 roky. Přes to všechno, že je konstrukce takřka hotová, letadlo není dokončeno. Jeden problém jsou finance a za druhé pochybuji, že by ten model létal. Stavěl jsem ho na základní škole stylem, že jsem ho chtěl mít co nejdřív postavený, takže podle toho taky vypadá ta konstrukce.

TrioMoje konstrukce letadla Trio

Po delší době přestávky s modelařením jsem začal se svojí přítelkyní stavět RC model lodě (člunu) Luna. Tuto loď jsem si chtěl postavit už jako malý kluk, když jsem se zajímal o modely lodí. V současné době máme téměř hotové dno lodě. Dno se skládá převážně z balsy a smrkových lišt, ale obsahuje i 2 žebra z překližky 5 mm tlusté. Zatím se stavbou nebyly žádné výrazné problémy.

Až dostavíme Lunu, máme v plánu postavit dvě letadla a ještě jednu loď. Momentálně už máme koupené plánky na RC modely letadel Fénix a Adam 400 a na RC model lodě Maryla. Fénix je cvičný hornoplošník s křidélky na spalovací motor o objemu 2,5 cm3 – 6,5 cm3. Adam 400 je malý model hornoplošníku s elektromotorem. Maryla je model jachty na elektromotor.

šipka