Svět sklípkanů

Vykopávání žahavých chloupků

Vykopávání žahavých chloupků ze zadečku je nebezpečné tím, že tyto chloupky jsou velice jemné a mohou u citlivějších jedinců vyvolat nepříjemné alergické reakce. Velice snadno se zachytávají na kůži i sliznicích. Dokonce je znám případ chovatele, kterému byly tyto chloupky nalezeny přímo v rohovce. Z mé osobní zkušenosti se nedá říct, že by tyto chloupky byly u všech pavouků stejně účinné. Vycházím z toho, že chlouky druhu Brachypelma albopilosa mi absolutně nevadí, zatímco u sklípkana Acanthoscurria geniculata dochází k nepříjemnému svědění. Toto však asi je způsobeno tím, že prvně jmenovaný exemplář je v mém případě dospělá samice a druhý teprve mládě v asi čtvrtém svleku. Tento způsob obrany používají následující rody: Acanthopelma, Acanthoscurria, Aphonopelma, Brachypelma, Chromatopelma, Citharacanthus, Cyclosternum, Cyriocosmus, Cyrtopholis, Euathlus, Lasiodora, Megaphobema, Metriopelma, Pamphobeteus, Phormictopus, Sericopelma, Theraphosa, Vitalius a Xenesthis. Jedná se obecně o pavouky z amerického kontinentu.

Žahavé chloupky

Jedovaté kousnutí

Sklípkani z Asie a Afriky disponují poměrně účinným jedem. Nemyslím si ale, že by bylo nutné dělat ze sklípkanů extrémě nebezbečné tvory, neboť ještě nebyl zaznamenán případ, kdy by pokousání sklípkanem z čeledi Theraphosclassae bylo smrtelné. Tyto případy byly popsány u některých pavouků z čeledí Ctenizclassae, Hexathelclassae a Barychelclassae. Tito pavouci jsou však chováni naprosto minimálně, neboť se jedná o norové sklípkany prakticky nevylézající na povrch, tudíž hodně ztrácí na chovatelské atraktivitě :) Z čeledi Theraphosclassae se za toxicky významné rody považují tyto: Ceratogyrus, Citharischius, Cyriopagopus, Eucratoscelus, Eumenophorus, Haplopelma, Harpactira, Heteroscodra, Hysterocrates, Chilobrachys, Lampropelma, Ornithoctonus, Phlogiellus, Phoneyusa, Phormigochilus, Poecilotheria, Pterinochilus, Selenocosmia, a Stromatopelma

Jedovaté kousnutí

Obranné postavení

Toto postavení zaujme pavouk tehdy, když se cítí být ohrožen a zahnán do úzkých.Po tomto postavení většinou následuje buď útěk nebo jedovaté kousnutí.

Obranné postavení

Chytání kořisti

Při lovu nepoužívá sklípkan pavučinové sítě jak jsme tomu u většiny pavouků zvyklí, ale klade důraz na moment překvapení a rychlost. Provede výpad a kořist pomocí chelicer velmi rychle přemění v beztvarou hmotu. Pokud se moment překvapení nezdaří, a kořist prchá, pronásleduje ji pavouk jen výjimečně a pouze na velmi krátkou vzdálenost.

Chytání kořisti