Vítejte Galerie Kontakt O mne O malování

Olej a tuby

Olejomalba

Ačkoliv by se mohlo zdát, že olejomalba je nejstarší malířskou technikou, není tomu tak. Ještě předtím, než holandské malíře v 15. století napadlo při přípravě barev namíchat pigmenty s olejem, používaly se pro fresky a deskovou malbu tempery, připravované s vodou, vaječným žloutkem či extraktem z tvarohu. Objev olejových barev se rychle šířil a technika se stala mezi malíři velmi oblíbenou až do dnešní doby. Na olekových barvách můžeme obdivovat zvláště jejich hladkou konzistenci, ucelený finiš malby bez viditelných tahů štětcem stejně jako jejich schopnost být použity na tisíc způsobů: v jemných lazurních vrstvách, přímo z tuby, ředěné, smíchané s médii, nanášené štětcem, špachtlí, prsty atd. Olejové barvy se prostě vždy chovají poslušně a jsou předpokladem pro skvělý výsledek malby.

Olejové barvy

Barvivo v olejových barvách je tedy smíšeno s olejem (nejvíce se používá lněný či ořechový), barvy se ředí se terpentýnem. Charakter oleje obsaženého v barvách ovlivňuje krycí schopnost barev. Protože olejové barvy schnou delší dobu, můžeme s nimi pracovat ještě po nanesení na plátno (dřevo, lepenku....). Po zaschnutí barvy tmavnou. Malbu pak můžeme přemalovat, aniž bychom porušili spodní vrstvy obrazu. Olejové barvy mají hustou, krémovou konzistenci, kterou můžeme regulovat různými přísadami a namíchat si tak i transparentní barvu. Olejové barvy se prodávají v tubách. Doporučujeme u všech barev: pro začátek si pořiďte sadu kvalitních barev, kterou můžete postupně rozšířit. Vyrábějí se i speciální rychleschnoucí olejové barvy (tzv. alkydové), olejové barvy ředitelné vodou a příbuzné, olejové křídy lisované v tyčinkách. Barvy se rozdělávají a míchají na paletě – vhodná je dřevěná (s otvorem na palec).

Doplňky k olejovým barvám které budete skutečně potřebovat?

​ Ředidla (rozpouštědla a lihy) se používají k ředění barev :-) a čištění štětců a palety. Bez nich se neobejdete. Nejtradičnější je terpentýn, který zachovává olejový charakter barev, má však charakteristický zápach. Existují ale i zvláště vyvinuté, praktičtější verze bez zápachu. Nekupujte si technické ředidlo v obchodech typu Barvy laky, není vhodné pro výtvarné použití a mohlo by způsobit žloutnutí barev. Obecně lze říci, že olejomalba je velmi odolná i v dlouhém časovém období. Zasychající olej však dává dříve či později vzniknout prasklinkám na povrchu barvy. Aby se tento proces zpomalil, obrazy na závěr nalakujte. Lněný olej se vyrábí ze semen lnu a dodává barvám lesk a průhlednost. Zhuštěný lněný olej zasychá delší dobu a je vhodný na lazurování (smíchaný např. s terpentýnem). Jeho přidáním do barev se vytváří hladký, jakoby emailový povrch bez viditelných stop po štětci. Olej z makových zrníček je světlý, transparentní a má menší tendence zabarvovat do žluta, proto se přidává do bílé, světlých barev a modré. Olejovým barvám dodává hustotu změklého másla. Makový olej schne cca 5 až 7 dní, je proto ideální pro práci technikou mokrým do mokrého. Není naopak příliš vhodný pro podkladové vrstvy a pro techniku impasto. Světlicový olej se v mnohém podobá oleji z makových semen, ale usychá rychleji. Podobně slunečnicový olej, který se vyrábí ze semen slunečnic. Ořechový olej (z vlašských ořechů) je světle žlutohnědé barvy a charakteristického pachu. Pro svůj řídký charakter se přidává do barev ke zvýšení jejich tekutosti. Nezpůsobuje žloutnutí tolik jako lněný olej (ale více než světlicový), je proto vhodný do světlých odstínů. Schne během 4 až 5 dní. Je to poněkud nákladnější záležitost a musí se správně uchovávat, jinak žlukne. Fermež je rychleschnoucí olej, který vzniká zahřátím oleje s přidáním „sušiče“ (sikativu). S postupem času má tendenci žloutnout a tmavnout a lepší je jej tedy použít do podkladových barev a tmavých odstínů. Po zaschnutí vytváří hladký lesklý povrch. Sikativy, vyrobené z kovových solí, urychlují schnutí aktivací oxidace. Používají se šetrně a zabraňují (předcházejí) tvorbě možných povrchových poruch nebo vad. Média a gely mají svou specifickou úlohu. Přidané do barvy obohacuje pastu, modifikuje její strukturu, lesk a průhlednost.

Štětce

​ Optimální jsou štětce s pevným, kratším vlasem, vhodné jsou zejm. sobolí, hovězí, tchoří nebo přírodní štětina (prasečí) a samozřejmě syntetické. Tvary použijeme podle potřeby, stejně tak si vyzkoušejte, zda vám více vyhovuje dlouhá nebo krátká rukojeť. Štětce mějte během malování, když je zrovna nepotřebujete, ponořené do ředidla. Po skončení práce je ihned důkladně vymyjte a osušte. O štětce je třeba dobře pečovat, aby nám dlouho vydržely. Neodstraněné zbytky barvy mohou ničit vlas i tvar štětce. Štětce čistěte po skončení práce vždy, dokud jsou ještě vlhké. Oro čištění štětců a malířského náčiní se prodávají speciální čističe. Nakonec štětce vždy opláchněte pod tekoucé vodou, vždy jemně osušte a vytvarujte do původního tvaru. Skladujte je vždy hlavou nahoru, jinak se tvar štětin zničí.

Srovnání olejových a akrylových barev

Pomůcky
Na olej většinou potřebujete víc pomůcek: barvy, oleje, ředidla atp. Akryl zvládnete (možná) i bez médií, pouze s barvami.
Složení barev
Olejové barvy se ředí terpentýnem, přidává se i olej. Akrylu stačí voda. Terpentýn zapáchá, ale dostane se i varianta bez zápachu. Ortodoxní malíři olejů tuto vůni ale zbožňují.
Vymývání štětců
Olejovky se vymývají terpentýnem, akrylové barvy vodou. Při obou technikách je lepší mít štětce během práce ponořené v rozpouštědle.
Příprava
Souvisí s používanými ředidly, médii, pokladem. Hodně práce je spojeno s přípravou plátna. Akryl se často maluje i na papír.
Podklad
Na olejomalbu většina používá plátno, které je třeba napnout a našepsovat (dostane se ale i hotové, předpřipravené). Akryl není neobvyklé malovat i na papír, jiné povrchy však také vyžadují speciální úpravu.