Historické fotografické techniky

Specifikace

Originální techniky

Heliografie

Léta užívání: 1822-1833.

Vynálezce: Joseph Nicéphore Niépce.

Daguerrotypie

Léta užívání: 1839-1859.

Vynálezce: Jean Jacquese Louise Mandé Daguerre a Joseph Nicéphore Niépce.

Ambrotypie

Léta užívání: 1854-1862.

Vynálezce: James Ambrose Cutting.

Ferrotypie

Léta užívání: 1856-1880, 1880-1930.

Vynálezce: A. A. Martin, William Kloen a Daniel Jones.

Pannotypie

Léta užívání: 1854-1868.

Vynálezce: neznámý.

Přímo kopírující techniky

Slaný papír

Léta užívání: 1841-1860, 1890-1910.

Vynálezce: William Henry Fox Talbot.

Albuminový papír

Léta užívání: 1851-1895.

Vynálezce: L. D. Blanquard-Evrard.

Chromofotografie

Léta užívání: 1864-1890.

Vynálezce: neznámý.

Platinotypie

Léta užívání: 1885-1918.

Vynálezce: William Willis.

Woodburytypie

Léta užívání: 1864-1900.

Vynálezce: Walter Bentley Woodbury.

Kolotypie

Léta užívání: 1869-1905.

Vynálezce: Jakub Husník.

a další techniky.

Obecné informace o fotografických technikách

Historický vývoj

V 19. století vznikaly různé významné vynálezy. Fotografie je považována za jeden z nich. Vznikalo velké množství různých pokusů se záznamem obrazu, největším problémem byla stabilizace. Konkrétním schváleným vynálezem fotografické techniky byla daguerrotypie 19. srpna 1839. Není to však nejstarší dochovaná fotografická technika. Je jí heliografie pana Josefpha Nicéphora Niépce. Na další vynálezy se už nemuselo dlouho čekat. V rychlém sledu vznikaly další techniky: ambrotypie a ferrotypie. Tyto techniky mají společný jeden princip. Při expozici vznikl vždy jen jeden exemplář snímku. Bylo to pokrokové, ale nekomerční. Doba si žádala více.

Problematika se vyřešila objevem mokrých kolódiových negativů. S těchto negativů byly zhotovovány kontaktní fotografie. Těmto fotografiím se říká kopie, protože jsou z kopií z jednoho negativu, z jednoho obrazu. Fotografické techniky vzniklé okopírováním obrazu negativu se označují kopírovací techniky.

Kopírovací techniky

Fotografické procesy v počátcích kopírovacích technik využívaly k osvitu citlivé vrstvy sluneční paprsky. Slunečné světlo obsahuje velké množství ultrafialového záření, která aktivuje chemickou reakci na vyvinutí obrazu. Tomuto postupu se říká: přímo kopírující. Při exponování dochází současně i k fyzikálnímu vyvolání obrazu. V průběhu historického vývoje vzniklo hodně fotografických technik přímo kopírujícího typu, rozdílné je u těchto technik pouze stabilizování obrazu. Někdy se pro tyto techniky užívá zkrácené označení POP, které vychází z anglického označení Printing–Out–Paper.

Přímo kopírující techniky

Mnoho fotografických ateliérů 19. a 20. století se zaměřovaly na různé druhy přímo kopírujících technik. Některé ateliéry se zaměřily na levnější techniky, které byly dostupnější větší veřejnosti. Přesto však není možné hovořit o tom, že by fotografie byly dostupné všem. Naopak techniky velkých formátů nebo s obsahem platiny byly pouze pro nejbohatší. Pro účely porovnání rozdílů vzhledu a identifikace byly vybrány následující.

Výběr

• Slaný papír Více
• Platinotypie Více
• Kyanotypie Více
• Albuminový papír Více
• Kolódium Více
• Želatinová fotografie Více

Specifikace vybraných přímokopírujících technik

V následující tabulce je možné porovnat podle charakteristických vlastností rozdílné znaky jednotlivých fotografických procesů.