Fyzická bezpečnost
První a zároveň nejstarší oblastí zabezpečení je fyzická bezpečnost. Ačkoliv je tato oblast zabezpečení stejně důležitá, jako ta zbylá, kterou si uvedeme níže, tak ve světě 21. století je často opomíjena. Obzvlášť díky velké konektivitě k internetové síti a vzdálenému přístupu jsou organizace napadány v drtivých případech zvenčí, provedením hackerského útoku. Detailnější zpracování požadovaných technických opatření fyzické bezpečnosti jsou uvedena ve Vyhlášce č. 528/2005 Sb. o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků
Fyzická bezpečnost podle vyhlášky 82/2018 Sb.:
„Povinná osoba v rámci fyzické bezpečnosti
- předchází poškození, krádeži nebo zneužití aktiv nebo přerušení poskytování služeb informačního a komunikačního systému,
- stanoví fyzický bezpečnostní perimetr ohraničující oblast, ve které jsou uchovávány a zpracovávány informace a umístěna technická aktiva informačního a komunikačního systému,
- u fyzického bezpečnostního perimetru stanoveného podle písmene b) přijme nezbytná opatření a uplatňuje prostředky fyzické bezpečnosti
- k zamezení neoprávněnému vstupu,
- k zamezení poškození a neoprávněným zásahům a
- pro zajištění ochrany na úrovni objektů a v rámci objektů.“
Obecně se jedná o souhrn technických, organizačních a režimových opatření zabraňující nebo ztěžující neoprávněné vniknutí do objektu a jednotlivých zabezpečených oblastí, přístup k aktivům nebo utajeným informacím. Tato opatření obvykle vycházejí z přesných bezpečnostních požadavků, které jsou definovány například citlivostí informací nebo vyhodnocených rizik spojených s konkrétním prostředím nebo situací.
Technická opatření
Do této kategorie spadají mechanické a elektronické prostředky, zabraňující vniknutí nepovolaným osobám a monitorující prostor budovy nebo jednotlivých oblastí a při výskytu mimořádné situace slouží i jako poplachové zařízení.
Vybrané technické prostředky:
- Mechanické zábranné prostředky,
- elektrické zámky a systém kontroly vstupu,
- monitorovací systémy,
- elektronická zabezpečovací signalizace (EZS),
- elektrická požární signalizace (EPS),
- zařízení proti aktivnímu a pasivnímu odposlechu.
Režimová opatření
Režimová opatření spojují bezpečnostní opatření a jednotlivé osoby pohybující se v prostorách organizace. Často se jedná o soupis interních, přesně definovaných příkazů, omezení a postupů, pomocí nichž se dají aplikovat jednotlivá bezpečnostní opatření a tím docílit bezpečný chod organizace.
Jako režimová opatření si můžeme představit například oprávnění pro vstup a následný pohyb v objektu, pokud do práce dojíždíme, tak se nás může týkat oprávnění vjezdu na soukromé parkoviště organizace. Režim vstupu můžeme dál rozdělit na pracovníky, externí pracovníky a návštěvy, každá osoba z těchto kategorií bude potom mít jiná přístupová oprávnění v rámci objektu. Z hlediska bezpečnosti není žádoucí, aby návštěvy měli přístup do všech částí budovy. Proto je také nutné rozdělit objekt na příslušné oblasti ohraničené např. dveřmi s elektronickými zámky a do těchto oblastí vpouštět návštěvy pouze za doprovodu zaměstnance organizace. Samotné pracovníky můžeme dál dělit podle jim přidělených oprávnění k citlivým informacím a jednotlivým režimovým pracovištím.
Dalším režimovým opatřením je přidělování a manipulace s klíči a identifikačními prostředky. Veškeré klíče, čipy a identifikační karty by měli být jednoznačně evidovány. Předávání/přebírání klíčů, karet a čipů je nutné stvrdit podpisem přebírajícího zaměstnance, aby bylo zabránění jejich zneužití. Každý zaměstnanec následně po převzetí zodpovídá sám za jemu svěřený majetek a manipulaci s ním. V případě ztráty je povinen ihned tuto skutečnost ohlásit zaměstnavateli, aby předešel zneužití ztraceného předmětu (vniknutí do objektu jeho klíči, aj.).
Do režimových opatření náleží také opatření a postupy v případě výskytu mimořádných událostí, jako je požár, zemětřesení nebo teroristický útok. V tomto případě jsou opatření řízena například požárním evakuačním plánem nebo příručkou o postupu chování při ozbrojeném útoku.