Obec Skalička

O obci

Skalička v 17.stol. byla uváděna jako Malá Skalička, ale již v 18. stol. se ji začalo říkat Malá Skalice a tento název se ustálil. Teprve od roku 1923 byl úředně obnoven původní název Skalička. V katastru je uvedena jako Skalička na Labem.

Znak obce

Na modrém pozadí štítu je modrá vlnitá pata, která představuje nedaleko tekoucí řeku Labe. Ze stříbrného zvýšeného skalnatého trojvrší (mj. symbolizující tři obce spojené jedním obecním úřadem) vyrůstá v pravé části znaku zlatý dub (připomíná vyvýšeninu nad Labem mezi Skalicí a Skaličkou nazývající se Pardědub – místo četných archeologických nálezů). V levé části znaku je umístěna zlatá knížecí koruna s červeným čepcem a hermelínovým lemem, která má připomínat číbuzský kostel sv. Václava .

První osídlení a zmínky o obci

První písemná zmínka o obci Skalice je z roku 1143, kdy biskup Jan z Lochenic daroval újezd řečený Skalice klášteru strahovskému v Praze. Četné archeologické nálezy ale dokládají, že zdejší území bylo osídleno již v raných dobách hradištních.

Skalička byla původně malou osadou, kterou na místě v lesích s největší pravděpodobností založili obyvatelé Skalice. Taktéž Skalice byla původně malou osadou. V průběhu 13. století se zvětšila přistěhovalými německými rolníky, kteří se časem počeštili. Říkalo se jí proto ještě ve 14. století Německá Skalice.