POHYB A ZDRAVÍ PNPAZ/KNPAZ
LS 2015/2016
Předmět zakončen zápočtem a
zkouškou.
CÍLE PŘEDMĚTU:
Cílem
předmětu je seznámit se s charakteristikou vhodné a dlouhodobé pohybové
aktivity, jejími zásadami vzhledem k upevnění zdraví, začlenění do života
jedince a praktické osvojení některé z nabízených pohybových aktivit.
OSNOVA PŘEDMĚTU:
Přednášky
1.
Pohybový
režim, pohybová aktivita. Pohybová aktivita obyvatel ČR.
2.
Role
pohybové aktivity v ontogenezi.
3.
Hypokineze,
inaktivita, zdravotní důsledky.
4.
Sport.
Tělesná výchova. Pohybová rekreace.
5.
Fyzická
zdatnost, základní ukazatelé fyzické zdatnosti.
6.
Zdravotní
přínos a rizika pohybových aktivit. Úrazová zábrana.
7.
Determinanty
vhodné pohybové aktivity.
8.
Základní
pohybové schopnosti, možnosti jejich rozvoje. Motorické testy.
9.
Charakteristika
aerobních, kondičních a relaxačních druhů pohybových aktivit.
10.
Struktura
cvičební lekce, tréninku.
11.
Zásady
protahovacích a posilovacích cvičení vzhledem k věkovým zvláštnostem a
výkonnostní úrovni.
12.
Pohybové
programy a aktivity pro dětskou populaci.
13.
Pohybové
programy a aktivity pro dospělou populaci.
Seminář
1. Stavba jednotky tělesné výchovy,
křivka fyziologického zatížení.
2. Rušná a průpravná část – zásady
pro předškolní věk, fyziologický účinek.
3. Mobilizační cvičení, balanční cvičení
– zásady a prostředky pro předškolní věk.
4. Kompenzační cvičení, rotační
cvičení – zásady a prostředky pro předškolní věk.
5. Strečink, koordinační cvičení –
zásady a prostředky pro předškolní věk.
6. Posilování, zpevňování těla –
zásady a prostředky pro předškolní věk.
7. Zdravotní cvičení pro správné
držení těla.
8. Zdravotní cvičení pro astmatiky,
alergiky.
9. Kruhový provoz a rozvoj silových
schopností.
10. Intervalové metody a rozvoj
kondičních schopností (štafety, intervalové cvičení, střídavé zatížení).
11. Souvislé metody a rozvoj aerobní
zdatnosti – zásady pro předškolní věk.
12. Překážkové dráhy rozvoj
obratnosti.
13.
Využití nových náčiní a pomůcek (bosu, TRX,
aktuální novinky).
DOPORUČENÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE
Základní literatura
1. FIALOVÁ,
D. Zdravotní aspekty pohybové aktivity
žen. Brno: MSD, 2013.
2. FIALOVÁ,
D. Strečink ve školní tělesné výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004.
3.
KRIŠTOFOVIČ, J. Gymnastika pro kondiční a zdravotní účely. Praha:
ISV nakl., 2000.
4.
MUŽÍK, V. - KREJČÍ, M. Tělesná výchova a zdraví. Olomouc: Hanex, 1997.
5.
NEUMAN, J. Cvičení a testy obratnosti, vytrvalosti a síly. Praha:
Portál, 2003.
Doporučená literatura
1.
STEJSKAL P. proč a jak se zdravě
hýbat. Presstempus, 2004.
2.
Internetové odkazy z přednášek
POŽADAVKY NA UKONČENÍ KURZU
1. Aktivní účast na seminářích
2. Dvě seminární práce: Tyto zaslat e-mailem a vytištěnou přinést
ke zkoušce. Seminární práce jsou podmínkou udělení zápočtu.
A) Příprava na lekci PA/hodinu
TV, zhodnocení vlastní PA v rámci zdravého životního stylu.
B) Tvorba 3 měsíčního pohybového
programu se stanoveným cílem pro fiktivní/reálnou osobu.
3. Teoretická zkouška (písemná, ústní)
Podklady pro seminární práci – zhodnocení PA
Pohybová aktivita (PA):
Pravidelná PA nyní (při studiu): ano – ne
Odhadnutá intenzita PA: … …… …… . Moje maximální SF při PA: ………………
Pravidelná PA dříve: ano – ne
Výkonnostní, vrcholový sport dříve: ano – ne nyní: ano – ne
Oblíbená PA: Čas věnovaný PA týdně:
Neoblíbená PA:
Kolektivní sporty i rekreačně: ano – ne ano –
jaké
Jak často kolek. sporty
v týdnu:
Pravidelné sledování sportu v televizi, přímá
účast: ano – ne
Oblíbený sport: Neoblíbený
sport:
S nabídkou PA ve škole jsem spokojen/a: ano – ne
Co mi chybělo na školní TV na střední škole:
Co mi dala školní TV: …………………………………………………………………………
Úroveň
mé PA a reálné možnosti zlepšení ……………………….. ……………………..
…………………………………………………………………………………………………
FITNESS
Zaznamenejte
si počet odpovědí s jednotlivými body 1 – 5, sečtěte je
(např. 6x
odpověď 1, tedy 6x 10)
1. Cvičím aerobně (tj.
nepřetržitě se 30 min. pohybuji na tepové frekvenci 65 – 80% SF max. 220 – věk
1
= 5x; 2 = 4x; 3 = 3x; 4 = 2x; 5 = méně než 2x týdně
2. Moje
klidová SF (alespoň po 10 min klidného sezení nebo ležení) je tepů / min.
1 = 40 – 55; 2 = 56 – 69; 3 = 70 – 79; 4 =
3. Nikdy necvičím příliš mnoho
nebo příliš málo. 1 = silně souhlasím; 2 = souhlasím; 3 = nevím;
4 = nesouhlasím; 5 = silně
nesouhlasím
4. Snažím se
cvičit v pohodě.
1 = téměř vždy; 2 = velmi často; 3 = často;4 = občas; 5 = téměř
nikdy
5. Na
začátku každé lekce zařadím vhodné rozcvičení
1 = téměř vždy; 2 = velmi často; 3 = často;4 = občas; 5 = téměř
nikdy
6. Na závěr
každé lekce, pohybové aktivity zařadím strečink, protahovací cvičení.
1
= téměř vždy; 2 = velmi často; 3 = často; 4
= občas; 5 = téměř nikdy
7. Doplňuji
cvičení chůzí nebo jinou aerobní zátěží.
1 = silně souhlasím; 2 = souhlasím; 3 = nevím; 4 = nesouhlasím; 5
= silně nesouhlasím
8. Spím
dostatečně dlouho (8 hod, 1,5 – 2 před půlnocí)
1 = téměř vždy; 2 = velmi často; 3 = často; 4 = občas; 5 = téměř
nikdy
9. Ve svém pohybovém programu
rozvíjím všechny tři základní pohybové schopnosti (vytrvalost sílu,
flexibilitu).
1 = téměř vždy; 2 = velmi často; 3 = často; 4 = občas; 5 = téměř
nikdy
10. Cvičím, i když na to nejsem fyzicky dobře.
1 = téměř vždy; 2 = velmi často; 3 = často; 4 = občas; 5 = téměř
nikdy
Výsledky: sečíst počet odpovědi se stejným
hodnocením
Odpovědi 1
vynásobit 10 = ……..
2
vynásobit 8
= ….
3
vynásobit 6
= …
4
vynásobit 4
= …
5
vynásobit 2
= …
Celkem: ……………….
100 – 90
výborná úroveň životního stylu v citové oblasti
89 – 80
dobrá úroveň …..
79 – 70
průměrná úroveň ….
69 – 60
zhoršená úroveň ….
… – 59 špatná úroveň ……
Témata
přednášek:
Základní pojmy:
§
pohybový
režim
§
pohybová
aktivita
§
hodnocení
pohybové aktivity
§
úroveň
pohybové aktivity
§
množství
pohybové
Klíčová slova:
Pohybový režim, pohybová aktivita
Kontrolní otázky a úkoly:
1.
Charakterizujte
pohybový režim.
2.
Charakterizujte
pohybovou aktivitu.
3.
Uveďte
rozdíly mezi pohybovým režimem a pohybovou aktivitou.
4.
Podle jakých
kritérií je hodnocena úroveň pohybového režimu.
5.
Podle jakých
kritérií je hodnoceno množství pohybové aktivity.
Literatura:
1.
FIALOVÁ, D. POHYB
A ZDRAVÍ přednášky
2.
Jansa P. a kol.
Sport a jiné pohybové aktivity české dospělé populace. In: Vindušková J,
Chrudimský J. Pohybové aktivity jako
prostředek ovlivňování člověka. [CD ROM]. Praha: Fakulta tělesné výchovy a
sportu, 2003.
3.
STEJSKAL, P.
Proč a jak se zdravě hýbat. Presstempus 2004, 125 s.
4.
TEPLÝ Z. Zdraví, zdatnost, pohybový
režim. 1. vyd. Praha: Česká asociace sport pro všechny, 1995. 40 s.
2. ROLE POHYBOVÉ AKTIVITY
V ONTOGENEZI
Základní pojmy:
§
význam
pohybu v jednotlivých věkových obdobích
§
vhodná
pohybová aktivita vzhledem k věkovým obdobím
§
objem
(množství) pohybové aktivity vzhledem k věkovým obdobím
§
senzitivní
věková období pro rozvoj základní pohybových schopností a dovedností
Klíčová slova:
Ontogeneze, pohybový vývoj jedince, pohybové schopnosti, pohybové
dovednosti, senzitivní věkové období
Kontrolní otázky a úkoly:
1.
Jaký je
hlavní význam pohybu v jednotlivých věkových obdobích?
2.
Jaká je
vhodná pohybová aktivita vzhledem k věkovým obdobím z pohledu
zdravotního významu?
3.
Jaká jsou
senzitivní období pro rozvoj jednotlivých pohybových schopností?
Literatura:
1.
FIALOVÁ, D. POHYB
A ZDRAVÍ přednášky
3. FYZICKÁ ZDATNOST, ZÁKLADNÍ
UKAZATELE FYZICKÉ ZDATNOSTI
Základní pojmy:
§
fyzická
zdatnost, fitness
§
předpoklady
fyzické zdatnosti
§
věkové
zvláštnosti
§
zjištění
fyzické zdatnosti – lékařské vyšetření, motorické testy
§
testové
baterie, Unifittest 6 – 60, Eurofit
§
vyhodnocení
fyzické zdatnosti
Klíčová slova:
Fyzická zdatnost, testová baterie, motorické testy
Kontrolní otázky a úkoly:
1.
Charakterizujte
fyzickou zdatnost.
2.
Zdůvodněte
předpoklady fyzické zdatnosti.
3.
Rozdělte
motorické testy dle jednotlivých pohybových schopností.
Literatura:
1.
FIALOVÁ, D. POHYB
A ZDRAVÍ přednášky
2.
MĚKOTA K. a
NOVOSAD J. Motorické schopnosti. Olomouc: Univerzita
Palackého, 2005, 175 s.
3.
NOVOTNÁ V. a
kol. Fit programy pro ženy. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 228 s.
4. DETERMINANTY VHODNÉ POHYBOVÉ
AKTIVITY
Základní pojmy:
§
vhodná
pohybová aktivita
§
objem pohybové
aktivity dle různých ukazatelů
§
struktura
(druh) pohybové aktivity vzhledem k zdravotnímu přínosu
§
intenzita
pohybové aktivity, její rozdělení dle velikosti srdeční frekvence, cíle a druhu
pohybové aktivity
§
frekvence
pohybové aktivity, její závislost na objemu, druhu a intenzitě pohybové
aktivity
§ zásady doporučování a volby
pohybové aktivity vzhledem ke zdraví
Klíčová slova:
Objem, struktura (druh), intenzita, frekvence pohybové aktivity
Kontrolní otázky a úkoly:
1.
Uveďte
ukazatele objemu pohybové aktivity a charakterizuje vhodnou pohybovou aktivitu
z tohoto pohledu pro jednotlivá věková období.
2.
Charakterizujte
jednotlivé druhy pohybové aktivity dle zdravotního přínosu a uveďte vhodnou
strukturu pohybové aktivity vzhledem k zastoupení jednotlivých pohybových
schopností.
3.
Rozdělte
intenzitu podle velikosti tepové frekvence, uveďte její vhodnost vzhledem
k věku, trénovanosti, aktuálnímu zdravotnímu stavu
4.
Charakterizujte
startovací program, zdůvodněte jeho vhodnost.
5.
Charakterizuje
frekvenci pohybové aktivity v závislosti na objemu, druhu a intenzitě
pohybové aktivity.
Literatura:
1.
FIALOVÁ, D. POHYB A ZDRAVÍ přednášky
2.
Fialová, D., Fiala, Z. Zásady pohybové aktivity v primární prevenci. Hygiena
2003b; 48 (2), s. 94-101.
5. ZÁKLADNÍ POHYBOVÉ SCHOPNOSTI, MOŽNOSTI JEJICH ROZVOJE.
MOTORICKÉ TESTY
Základní pojmy:
§
pohybové
schopnosti, pohybové dovednosti
§
senzitivní
období pro rozvoj základních pohybových schopností
§
metody
rozvoje pohybových schopností
§
motorické
testy pro jednotlivé pohybové schopnosti
Klíčová slova:
Pohybové schopnosti, motorické testy, síla, rychlost, vytrvalost,
obratnost
Kontrolní otázky a úkoly:
1.
Vyberte a
popište průběh motorického testu vhodného pro jednotlivé věkové katrgorie.
2.
Vyberte
vhodné testy dle dělení pohybových schopností.
3.
Vyberte
vhodné motorické testy vzhledem k vybranému sportu.
4.
Charakterizujte
metody rozvoje obratnostních, silových, rychlostní a vytrvalostních schopností.
5.
Rozdíly
v metodách rozvoje jednotlivých pohybových schopností dle věkových
kategorií.
Literatura:
1.
JANDA, V. Funkční svalový test. Praha:
Garada Publishing a.s., 1996.325 s.
2.
Eurofit pro
dospělé. Pekka O. Bill T.
(eds.) Rada Evropy. Praha: Karolinum, Universita Karlova 1997. 59 s.
3.
FIALOVÁ, D. POHYB A ZDRAVÍ přednášky
4.
Měkota,
K. Unifittest (6 – 60). 2. vyd. Universita Karlova v Praze: Fakulta
tělesné výchovy a sportu, 2002, s. 65.
5.
TEPLÝ, Z. Zdraví,
zdatnost, pohybový režim. 1. vyd. Praha: Česká asociace sport pro všechny,
1995. 40 s.
6. STRUKTURA CVIČEBNÍ LEKCE, TRÉNINKU
Základní pojmy:
§
struktura
hodiny školní tělesné výchovy, 60 minutové cvičební lekce, tréninku
§
téma, cíl,
časová dotace, obsah jednotlivých částí
§
zásady
jednotlivých částí
§
strečink
§
rozcvičení a
kompenzace v rekreačních pohybových aktivitách
§
význam
rozcvičení a kompenzace ze zdravotního hlediska
Klíčová slova:
Cvičební lekce, hodina tělesné výchovy, tréninková jednotka,
rozcvička, kompenzační cvičení, strečink
Kontrolní otázky a úkoly:
1.
Rozdíl ve
struktuře hodiny školní tělesné výchovy, rekreačních pohybových formách a
sportovním tréninku.
2.
Zásady
zahřátí, rozcvičení a kompenzace.
Literatura:
1. Bursová
M. Kompenzační cvičení. Praha: Grada
Publishing a.s., 2005. 196 s.
2. FIALOVÁ D. Strečink ve školní
tělesné výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004, 99 s.
3. FIALOVÁ, D. POHYB A ZDRAVÍ přednášky
4. NELSON AG., Kokkonen J. Strečink na anatomických základech. Praha: Grada Publishing a.s.,
2009, 144 s.
5. KRIŠTOFIČ J. Gymnastika pro
kondiční a zdravotní účely. Praha: ISV nakladatelství, 2000. 126 s.
7. POHYBOVÉ PROGRAMY A AKTIVITY PRO
DOSPĚLOU POPULACI
Základní pojmy:
§
pohybový
program, pohybová aktivita
§
hlediska pro
výběr pohybové aktivity
§
pohybová
aktivita, pohybový program pro snižování tělesné hmotnosti
§
pohybová
aktivita, pohybový program při hypokinezi
§
pohybová
aktivita, pohybový program pro populaci středního věku
§
pohybová
aktivita, pohybový program pro populaci seniorského věku
§
pohybová
aktivita, pohybový program při vybraných civilizačních onemocněních
Klíčová slova:
Pohybový program, pohybová aktivita, hypokineze, civilizační
onemocnění
Kontrolní otázky a úkoly:
1.
Charakterizujte
pohybový program.
2.
Jaké jsou
obecné zásady pro výběr pohybové aktivity.
3.
Jaké jsou
obecné zásady tvorby pohybového programu.
4.
Navrhněte
vhodnou pohybovou aktivitu při obezitě, hypokinezi.
5.
Vytvořte
návrh pohybového programu pro konkrétního dospělého člověka.
Literatura:
1.
BLAHUŠOVÁ,
E. Wellness zdravé cvičení pro pohodu. 1. vyd. Praha: Olympia, 1995. 141
s.
2.
FIALOVÁ, D. POHYB
A ZDRAVÍ přednášky
3.
HAINER, V. a
kol. Obezita. 1. vyd. Praha: Galén, 1997.126
s.
4.
JARKOVSKÁ, H. a JARKOVSKÁ, M. Posilování s vlastním tělem 417krát
jinak. Praha: Grada 2005, 212 s.
5.
KNÍŽETOVÁ,
V. a KOS, B. Strečink, relaxace, dýchání. Praha: Olympia, 1989.142 s.
6.
KREJČÍK, V. Zdravý život s powerjógou.
Praha: Ikar 2005. 176 s.
7.
LANDA, P.,
LIŠKOVÁ, J. Rekreační cyklistika. Praha: Grada Publishing a.s. 2004. 91
s.
8.
MACÁKOVÁ, M.
Aerobik. Praha: Grada Publishing a.s., 2001, 112 s.
9.
MIKOŠKA, J. Outdoorové sporty. Brno: Computer
press 2006, 116 s.
10. MOMMERT-JAUCH, P. Nordic walking pro
zdraví. Praha: Plot, 2009. 95 s.
11. NOVOTNÁ, V. a kol. Fit
programy pro ženy. Praha: Grada Publishing a.s., 2006,228 s.
12. OSTEN, P. Osobní trenér III. – komplexní cvičení pro dokonalou kondici.
Praha: Grada Publishing a.s., 2005, 195 s.
13. PAVLUCH, L. a FROLÍKOVÁ, K. Osobní trenér I – cvičíme ve fitness centru.
Praha: Grada Publishing a.s., 2004, 232 s.
14. PINCKNEY, K. Kalanetika.
Praha: Knižní klub,
15. SOUMAR, L., BOLEK, E. Běh na lyžích. Praha: Grada Publishing
a.s. 2000. 132 s.
16. STEFFNY, H., PRAMANN, U. Běh
pro zdraví. Praha: Ikar, 2003. 223 s.
17. STRAKOŠ, J., VALOUCH, V. Osobní trenér II – cvičíme doma,
v kanceláři i tělocvičně. Praha: Grada Publishing a.s., 2005, 196 s.
18. TLAPÁK, P. Tvarování těla.
1.vyd. Praha: ARSCI, 1999. 272 s.
19. Tvrzník,
A., Soumar L. Běhání. Praha: Grada Publishing a.s.,
1999,113 s.
20. UNGAROVÁ, A. Pilates, tělo v pohybu. Praha: Ikar, 2003,
176 s.
DALŠÍ TÉMATA:
1. MOBILIZAČNÍ
CVIČENÍ, BALANČNÍ CVIČENÍ – ZÁSADY A PROSTŘEDKY PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK.
Úvod a cíl tématu:
Cílem je seznámit se
s významem mobilizačních a balančních cvičení a zařadit si některé cviky
do osobního zásobníku.
Pojmy k zapamatování:
§ Rozcvička a mobilizační, balanční
cvičení
§ Balanční cvičení v hlavní
části hodiny
§ Některé cvičební pomůcky a náčiní
pro balanční cvičení
§ Zásady pro předškolní věk
§ Prostředky rozvoje
Klíčová slova:
Mobilizační cvičení, balanční
cvičení, hluboký stabilizační systém
Shrnutí a témata ke studiu:
Mobilizační cvičení
- procvičení kloubů, zvýšení pohyblivosti v kloubech, rozsahu
pohybu bez větší svalové kontrakce, ne do krajních poloh
- pomalé uvolněné pohyby, využití gravitace a setrvačnosti,
krouživé pohyby, komíhání
Balanční cvičení
- působení měnící se síly, která
umožňuje setrvat v nestabilní poloze, pro vyšší aktivitu snižujeme
senzorické vjemy (zavázané oči)
- stimulace svalů, učí je pracovat ve správné funkci
Doporučená literatura a jiné
zdroje:
1. KRIŠTOFIČ, J. Gymnastika
pro kondiční a zdravotní účely. Praha: ISV nakl., 2000.
2. ROZTOČIL, T. - HANUŠOVÁ, K. Studijní
materiál ke kondičnímu cvičení na KTVS. 2008. Dostupné z: <http://oliva.uhk.cz/webct/entryPage.dowebct>
3. STLOUKALOVÁ, B. Didaktika
tělesné výchovy v mateřské škole. c2011. Dostupné z: <http://kurzy.uhk.cz/course/view.php?id=40>
Kontrolní otázky:
1. Jaký je význam mobilizačních
cvičení?
2. Kam je zařazujeme a proč?
3. Jaký je význam balančních
cvičení?
Pozn. Odpovědi viz doporučená
literatura
2. KOMPENZAČNÍ
CVIČENÍ, ROTAČNÍ CVIČENÍ – ZÁSADY A PROSTŘEDKY PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK.
Úvod a cíl tématu:
Cílem je seznámit se
s významem kompenzačních a rotačních cvičení a zařadit si některé cviky do
osobního zásobníku.
Pojmy k zapamatování:
§ Kompenzační cvičení a jejich
význam
§ Rotační cvičení a jejich význam
§ Možnost využití náčiní pro
kompenzační a rotační cvičení
§ Zásady pro předškolní věk
§ Prostředky rozvoje
Klíčová slova:
Kompenzační cvičení, rotační
cvičení, hluboký stabilizační systém
Kompenzační cvičení
- vyrovnávání svalových dysbalancí, předcházejí jejímu vzniku
- vyrovnávání nežádoucího zatížení (např. hrudní záklon
kompenzujeme vyhrbením)
Rotační cvičení
- cvičení prováděná celým trupem nebo od
pasu k hlavě
- vedený kontrolovaný pohyb, při kterém se soustředíme na
komplexní rotaci
- cílem je aktivace hlubokého stabilizačního systému, drobných
svalů uložených podél páteře
Doporučená literatura a jiné
zdroje:
1. KRIŠTOFIČ, J. Gymnastika
pro kondiční a zdravotní účely. Praha: ISV nakl., 2000.
2. ROZTOČIL, T. - HANUŠOVÁ, K. Studijní
materiál ke kondičnímu cvičení na KTVS. 2008. Dostupné z: <http://oliva.uhk.cz/webct/entryPage.dowebct>
3. STLOUKALOVÁ, B. Didaktika
tělesné výchovy v mateřské škole. c2011. Dostupné z: <http://kurzy.uhk.cz/course/view.php?id=40>
Kontrolní otázky:
1. Jaký je význam kompenzačních
cvičení?
2. Kdy je zařazujeme a proč?
3. Jaký je význam rotačních
cvičení?
4. Připravte si do zásobníku 5
rotačních cvičení.
Pozn. Odpovědi viz doporučená
literatura
3. STREČINK,
KOORDINAČNÍ CVIČENÍ – ZÁSADY A PROSTŘEDKY PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK.
Úvod a cíl tématu:
Cílem je seznámit se strečinkem a
strečinkovými metodami vhodnými pro předškolní věk a zařadit si některé cviky
do osobního zásobníku. Seznámit se s koordinačními cvičeními a jejich
významem v tělesné výchově a zařadit si některé cviky do osobního
zásobníku.
Pojmy k zapamatování:
§ Zásady strečinku - předškolní věk
§ Strečinkové metody vhodné pro
předškolní věk
§ Koordinační cvičení
Klíčová slova:
Strečink, koordinační cvičení
Shrnutí a témata ke studiu:
Do praxe s dětmi: kdy zařadit strečink, co chceme strečinkem
dosáhnout.
Pro osobní účely:
Rušná část
Cíl: šetrné protažení a zahřátí organismu
Průpravná část
Cíl: celkové rozcvičení a dosažení optimálního protažení velkých
svalových skupin;
Pro všechny věkové kategorie obecně platí, že strečinkové polohy
je třeba před zařazením do rozcvičky nejprve nacvičit, aby se daly v tomto
smyslu použít. S žáky MŠ a 1. stupně ZŠ provádíme nácvik jednotlivých
strečinkových poloh převážně jako cvičení napodobivá, s vhodnou motivací,
názvoslovím a slovním doprovodem. Teprve potom tyto cviky vhodně zařazujeme do
rozcvičení.
Hlavní část
Cíl: zvětšení rozsahu ohybu; dosažení optimálního protažení
zkrácených svalových skupin a zvětšení rozsahu pohybu; zvětšit rozsah pohybu
nezkrácených svalových skupin
Může být spojen s posilováním
posturálních svalových skupin.
Závěrečná část
kompenzace fyzické zátěže; dosažení psychického a fyzického
uvolnění
Metody – techniky strečinku:
- statický strečink
- dynamický strečink
- pasivní strečink
- aktivní strečink
-
proprioceptivní nervosvalová koordinace – kontrakčně-relaxační technika,
kontrakce-relaxace-kontrakce antagonisty
Koordinační cviky
- projev pohybové inteligence, rozvoj
vnímání poloh a pohybů těla, nesynchronní práce končetin v čase i obsahu,
aktivace pozornosti, senzorů, pohybových funkcí
Doporučená literatura a jiné
zdroje:
1. KRIŠTOFIČ, J. Gymnastika
pro kondiční a zdravotní účely. Praha: ISV nakl., 2000.
2. ROZTOČIL, T. - HANUŠOVÁ, K. Studijní
materiál ke kondičnímu cvičení na KTVS. 2008. Dostupné z: <http://oliva.uhk.cz/webct/entryPage.dowebct>
3. STLOUKALOVÁ, B. Didaktika
tělesné výchovy v mateřské škole. c2011. Dostupné z: <http://kurzy.uhk.cz/course/view.php?id=40>
4. ALTER, M. J. Strečink.
Praha: Grada, 2011.
Kontrolní otázky:
1. Jaké zásady platí pro využití
strečinku v předškolním věku?
2. Charakterizujte jednotlivé
strečinkové techniky a uveďte příklady cvičení.
3. Připravte si do zásobníku 10
strečinkových cviků vhodných pro děti, 10 pro dospělé.
4. Připravte si do zásobníku 5
koordinačních cviků pro děti, 5 pro dospělé.
4. POSILOVÁNÍ,
ZPEVŇOVÁNÍ TĚLA – ZÁSADY A PROSTŘEDKY PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK.
Úvod a cíl tématu:
Cílem je seznámit se
s významem posilovacích cvičení v předškolním věku a zařadit si
některé cviky do osobního zásobníku.
Pojmy k zapamatování:
§ Posturální a fázické svaly
§ Svalové dysbalance a jejich
odstraňování
§ Správné držení těla
§ Metody pro posilování
v předškolním věku
§ Prostředky rozvoje
Klíčová slova:
Správné držení těla, přirozené
posilování
Shrnutí a témata ke studiu:
Síla – základní pohybová schopnost, cílem rozvoje síly u dětí
předškolního věku je prevence správného držení těla, zaměřujeme se na
vyrovnávání svalových dysbalancí.
Zásady pro předškolní věk:
- komplexní rozvoj síly levé a
pravé končetiny, posilování velkých svalových skupin
- preferujeme rozvoj výbušné a
rychlostní silové schopnosti, posilování podpůrných svalů páteře
- nepoužíváme těžká břemena
- po posilování zařazujeme
kompenzační cvičení
- vyloučíme tvrdé dopady na
podložku
- preferujeme cvičení ve
vodorovné nebo šikmé poloze těla
- využíváme herní a soutěžní
formy
- musí předcházet intenzivní
rozcvičení
- musíme rovněž přihlížet k věku, pohlaví, kondiční a
dovednostní úrovni, zdravotnímu a aktuálnímu stavu, únavě atd.
Metody:
-
metoda
přirozeného posilování, která vychází z použití přirozených prostředků k
zabezpečení všestranného a harmonického rozvoje svalového systému, např. různá
běžecká cvičení, úpolová cvičení a hry, šplh, gymnastická cvičení aj.;
-
komplexní metoda, tj. záměrné působení na rozvoj několika pohybových
schopností, např. prvky herních činností, gymnastická cvičení apod.;
-
metoda opakovaných úsilí, opakované cvičení s malou zátěží (v našem případě
bez zátěže), která jsou prováděna co nejvyšší rychlostí, např. běžecká cvičení,
skoky, hody;
-
metoda intervalová, střídá se doba zatížení a doba odpočinku, tato doba
je přesně vymezená, např. kruhový provoz;
-
metoda analytická, kterou využíváme pro odstraňování svalových
dysbalancí;
-
core training je cvičení na zpevněné držení těla, tradičními
gymnastické zpevňovací cviky, při nichž jsou posilovány současně svaly přední a
zadní strany trupu v polohách a pohybech, které jsou pro člověka typické, pohyb
musí procházet celým tělem od tělesného středu směrem ven, core
training ovlivňuje pozitivně držení těla a jeho
vnímání v prostoru a tím se výrazně podílí na prevenci proti zranění, např.
cvičení "deska" (dítě drží tělo zpevněné a my ho zdvíháme např. z
lehu do stoje s držením pod rameny);
Doporučená literatura a jiné
zdroje:
1. KRIŠTOFIČ, J. Gymnastika
pro kondiční a zdravotní účely. Praha: ISV nakl., 2000.
2. ROZTOČIL, T. - HANUŠOVÁ, K. Studijní
materiál ke kondičnímu cvičení na KTVS. 2008. Dostupné z: <http://oliva.uhk.cz/webct/entryPage.dowebct>
3. STLOUKALOVÁ, B. Didaktika
tělesné výchovy v mateřské škole. c2011. Dostupné z: <http://kurzy.uhk.cz/course/view.php?id=40>
Kontrolní otázky:
1. Jaký je význam posilování
v předškolním věku?
2. Jaké zásady platí pro rozvoj
síly pro předškolní věk?
3. Vyjmenujte metody rozvoje síly
v předškolním věku.
4. Připravte si do zásobníku 10
posilovacích cviků pro děti, 10 pro dospělé.
5. INTERVALOVÉ
METODY A ROZVOJ VYTRVALOSTI/AEROBNÍ ZDATNOSTI (ŠTAFETY, INTERVALOVÉ CVIČENÍ,
STŘÍDAVÉ ZATÍŽENÍ).
Úvod a cíl tématu:
Cílem je seznámit se s intervalovými
metodami pro rozvoj vytrvalosti/aerobní zdatnosti a jejich realizací.
Pojmy k zapamatování:
§ Zdravotně orientovaná zdatnost a
její tři složky
§ Aerobní zdatnost
§ Intervalové metody
§ Zásady pro předškolní věk
§ Prostředky rozvoje
Klíčová slova:
Zdravotně orientovaná zdatnost,
aerobní zdatnost
Shrnutí a témata ke studiu:
Zdatnost
a výkonnost jsou finální stránkou tělesných cvičení. Zdatnost lze nejobecněji
definovat jako schopnost organismu vyrovnávat se s vnějšími i vnitřními nároky
co nejsnazší a nejefektivnější cestou. Na zdatnosti se podílejí jednak úroveň
podpůrného systému (kostra a svaly), jednak vnitřní orgány, zejména srdce,
plíce, cévy.
Zdravotně
orientovaná tělesná zdatnost je jednou ze stěžejních součástí nového pojetí
tělesné výchovy. V současné době se v odborné literatuře stále častěji
zdůrazňuje rozdíl mezi zdravotně orientovanou tělesnou zdatností, která je
nezbytnou součástí zdraví, a výkonově orientovanou zdatností, která podmiňuje
určité pohybové výkony a používá se především ve sportovní specializaci.
Zdravotně
orientovanou tělesnou zdatnost lze definovat jako zdatnost, která
ovlivňuje zdravotní stav člověka nebo se vztahuje k jeho dobrému zdravotnímu
stavu a působí preventivně na zdravotní problémy vzniklé v důsledku hypokineze,
tedy nedostatku pohybu. Zdravotně orientovaná tělesná zdatnost umožňuje jedinci
vyrovnávat se s pracovním a dalším zatížením a věnovat se v dostatečné míře
pohybové aktivitě i ve volném čase.
Tato zdatnost se vyznačuje třemi klíčovými oblastmi:
- aerobní
zdatnost;
- svalová
zdatnost;
- složení
těla.
Aerobní
zdatnost je způsobilost přijímat, přenášet a využívat kyslík. Dochází při ní k
produkci aerobní energie. Cílem aerobní zdatnosti jsou změny dýchání, činnosti
srdce a krevního oběhu. Práce, kterou vykonáváme, by měla probíhat se zapojením
většiny svalů, zejména velkých svalových skupin v delším časovém úseku s
určitou intenzitou, která se přizpůsobuje věku, dosažené zdatnosti, pohlaví
apod. Jakým způsobem zjistíme, že intenzita pohybové činnosti je přiměřená?
Nejjednodušším
způsobem je měření tepové frekvence (TF). Hodnota u dětí v předškolním věku by
se její hodnota měla pohybovat okolo 150 tepů za minutu, což představuje
intenzitu zhruba 70 % aerobního maxima. Za takovéto intenzity dochází k rozvoji
aerobní zdatnosti. Při nižší se aerobní zdatnost alespoň udržuje. Další
podmínkou je však také objem aktivity, což je nejméně 30 minut nejméně 4x
týdně.
Pro
výpočet vhodné tepové frekvence se používá vzorec, podle kterého si můžete
spočítat ideální TF pro sebe: (220 – věk) x 0,7.
Pohybové
aktivity s nároky na aerobní výkon a rovněž na dynamickou sílu jsou typické pro
dětské spontánní činnosti a hry. Dnešní výzkumy a poznatky potvrzují, že
dřívější názor, že rozvíjení vytrvalosti u malých dětí je nevhodné, je mylný.
Je však nutné respektovat fyzické a psychické zvláštnosti malých dětí.
Především psychika hraje velmi důležitou roli – děti mají sklon vyhýbat se
jednotvárnosti. Jaké jsou prostředky k rozvíjení aerobní zdatnosti? (cvičení s
hudbou, překážkové dráhy, štafety, pohybové hry – honičky. Běh je hlavní
prostředek pro rozvoj vytrvalosti v předškolním věku – mírné až střední
tempo, delší trvání.
Zásady pro rozvoj vytrvalostních schopností:
-
nejméně 3-4x
týdně pohybová aktivita v délce minimálně 20-30 min souvislé činnosti, dnes se
doporučuje až 6x týdně, intenzita cvičení by měla být na úrovni 80% VO2 max, tj. asi 160 TF a více u dětí;
-
zatěžování velkých svalových skupin, např. běh, plavání, běh na lyžích,
bruslení;
-
využívání herních forem, vytrvalostní cvičení nesmí být v tomto věku
jednotvárná a nudná, např. čertovská honička, 4x oběhnout hřiště
-
důležitá je motivace;
-
vysvětlujeme dětem cíl těchto cvičení, jejich význam pro zdraví
přiměřeně jejich poznatkové a jazykové úrovni.
Metody:
-
štafety – zásady pro výběr činností do
štafety, organizace štafet, rozdělení do družstev – možnosti, štafety zaměřené
na rozvoj rychlosti a vytrvalosti – rozdíl;
-
metody intervalové – mění se intenzita
zatížení, objem zátěže a interval odpočinku;
-
metoda opakovací –
subjektivně určený interval odpočinku do zotavení, různá intenzita, různý objem
Doporučená literatura a jiné
zdroje:
1. KRIŠTOFIČ, J. Gymnastika
pro kondiční a zdravotní účely. Praha: ISV nakl., 2000.
2. ROZTOČIL, T. - HANUŠOVÁ, K. Studijní
materiál ke kondičnímu cvičení na KTVS. 2008. Dostupné z: <http://oliva.uhk.cz/webct/entryPage.dowebct>
3. STLOUKALOVÁ, B. Didaktika
tělesné výchovy v mateřské škole. c2011. Dostupné z: <http://kurzy.uhk.cz/course/view.php?id=40>
Kontrolní otázky:
1. Co je to zdravotně orientovaná
zdatnost?
2. Co je aerobní zdatnost?
3. Uveďte konkrétní příklady pro
jednotlivé metody vhodné pro předškolní věk.
Pozn. Odpovědi viz doporučená
literatura
6. SOUVISLÉ
METODY A ROZVOJ AEROBNÍ ZDATNOSTI – ZÁSADY PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK
Úvod a cíl tématu:
Cílem je seznámit se souvislými metodami
pro rozvoj vytrvalosti/aerobní zdatnosti a jejich realizací.
Pojmy k zapamatování:
§ Intervalové metody
§ Zásady pro předškolní věk
§ Prostředky rozvoje
Klíčová slova:
Zdravotně orientovaná zdatnost,
aerobní zdatnost
Shrnutí a témata ke studiu:
Souvislé metody:
– 30-60
min (pro dospělé) zatížení v mírné intenzitě (TF 150), mohou být
rovnoměrné a střídavé (mění se intenzita), např. rychlá chůze, běh
v terénu.
Pro děti
nejsou vhodné, lépe intervalové metody (střídání zatížení a odpočinku)
Doporučená literatura a jiné
zdroje:
1. KRIŠTOFIČ, J. Gymnastika
pro kondiční a zdravotní účely. Praha: ISV nakl., 2000.
2. ROZTOČIL, T. - HANUŠOVÁ, K. Studijní
materiál ke kondičnímu cvičení na KTVS. 2008. Dostupné z: <http://oliva.uhk.cz/webct/entryPage.dowebct>
3. STLOUKALOVÁ, B. Didaktika
tělesné výchovy v mateřské škole. c2011. Dostupné z: <http://kurzy.uhk.cz/course/view.php?id=40>
Kontrolní otázky:
1. Uveďte konkrétní příklady pro
souvislé metody vhodné pro předškolní věk.
7. PŘEKÁŽKOVÉ
DRÁHY ROZVOJ OBRATNOSTI.
Úvod a cíl tématu:
Cílem je seznámit s metodicko-organizačními
formami a jejich uplatněním v praxi. Naučit se využívat překážkové dráhy pro
rozvoj obratnosti.
Pojmy k zapamatování:
§ Metodicko-organizační formy
§ Překážková dráhy
§ Obratnost a její rozvoj
v předškolním věku
§ Zásady pro předškolní věk
§ Prostředky rozvoje
Klíčová slova:
Metodicko-organizační formy,
překážková dráha, obratnost
Shrnutí a témata ke studiu:
Zásady pro rozvoj obratnosti:
-
zdokonalování funkcí analyzátorů, které působí v regulaci pohybu (od hrubé
diferenciace k jemné)
- zvyšování
úrovně senzomotorických vlastností (= zvyšování obtížnosti TC)
-
zdokonalování pohybové soustavy (hlavně rozvoj kloubní pohyblivosti)
Při volbě
cvičení se řídíme těmito zásadami:
- zvyšování
složitosti cvičení
- variabilita
(různé variace, modifikace, změny rytmu, změny podnětů)
- kombinace
osvojených pohybových dovedností
- změny
vnějších podmínek cvičení
- změny podle
druhu signálu
Hlavní metodicko-organizační formy
1. Hromadná
2. Skupinová
3. Individuální – pro dospělé
Další (vedlejší) metodicko-organizační
formy
1. Kruhový provoz – pro dospělé
2. Cvičení na stanovištích
Překážkové dráhy
Cíle: rozvoj obratnostních schopností a v návaznosti
na charakter zatížení následně rozvoj některých rychlostních a silových
schopností
Motivace: herní, překážková dráha bývá motivací sama o sobě, např. Velká
pardubická
Zatížení: senzoricko-koordinační
Stručná charakteristika organizační formy:
- překonávání různých překážek, jenž stimulují střídavě jednotlivé složky
obratnostních schopností
- můžeme připravit dvě paralelní dráhy (délka do 10 m děti, dospělý 9-
- i překážkové dráhy jsou náročné na přípravu, i tady se snažíme do přípravy a
úklidu zapojit děti - výchovné cíle
- zařazujeme podlézání, přeskakování, překážek, slalom, lezení, snažíme se
střídat dovednosti, které pohyb zpomalují nebo zrychlují,
"zpomalovací" dovednost zařazujeme zejména před takové překážky, kde
není žádoucí nadměrná rychlost
- nejprve s dětmi překážkovou dráhu projdeme, každý si ji několikrát proběhne,
pokud chceme soutěžit, tedy až po důkladném seznámení s dráhou
- dbáme na zásadu postupnosti a přiměřenosti, v předškolním věku opatrně se
zařazováním obratnostních dovedností, gymnastických prvků (kotoul), zejména
když chceme uspořádat soutěž v překonávání dráhy, doskoky zajišťujeme žíněnkami
- na závěr zklidnění, lehké vyklusání, důkladné protažení
Doporučená
literatura a jiné zdroje:
1. KRIŠTOFIČ, J. Gymnastika
pro kondiční a zdravotní účely. Praha: ISV nakl., 2000.
2. ROZTOČIL, T. - HANUŠOVÁ, K. Studijní
materiál ke kondičnímu cvičení na KTVS. 2008. Dostupné z: <http://oliva.uhk.cz/webct/entryPage.dowebct>
3. STLOUKALOVÁ, B. Didaktika
tělesné výchovy v mateřské škole. c2011. Dostupné z: <http://kurzy.uhk.cz/course/view.php?id=40>
Kontrolní otázky:
1. Stručně charakterizujte jednotlivé
metodicko-organizační formy.
2. Jak zařazujeme překážkové
dráhy a proč?
3. Jaký je význam využívání
překážkových drah?
Pozn. Odpovědi viz doporučená
literatura