Teorie a didaktika gymnastiky –
PTDGY ZS 2015/2016
TENTO TEXT PLATÍ
Výuka ČT
13,15 – 14,45 hod. FLOU 24. 9. a 1.10.
Od 8. 10. A. skupina
T1 (FIAD), B. skupina FLOT s výměnou 12. 11.
Ukončení předmětu: zápočet, zkouška
Zápočtové
požadavky:
1.
Aktivní účast ve výuce
2.
Didaktický výstup dle domácí
přípravy (zpracovaná celá hodina = 45 min. Zadání: TÉMA, CÍL, TŘÍDA, POČET ŽÁKŮ, KOMPETENCE, ZDRAVOTNÍ PŘÍNOS.
(Vždy dodržet zásady + časovou dotaci.)
3.
Zkouška ústní – info (dole)
Studenti, kteří předmět opakují, musí zopakovat ALESPOŇ zkrácené
didaktické výstupy
Témata výstupů SG:
Témata u
některých studentů jsou jiná, přidělena. Původní rozdělení a zadání bylo
chybné, neuvědomila jsem si, že jste 2 totožné skupiny. Děkuji za pochopení.
GYMNASTICKÁ
PRŮPRAVA
1. Speciálně průpravná gymnastická cvičení –
zpevňovací, odrazová, rotační průprava Berger
17.12.
AKROBACIE
1. Kotouly
– průpravná cvičení pro kotouly, vazby kotoulů, kotoul letmo DUCHÁČEK 8.10. / VLČKOVÁ
12.11.
2.
Stoje na lopatkách, stoj na rukou, stoj na rukou a kotoul KANIŠČEVOVÁ 8.10. / TULIS
12.11.
3. Přemet stranou, vazby KOSÁKOVÁ 8.10. / VOCEL 12.11
PŘESKOK A
TRAMPOLÍNKA
1. Roznožka,
skrčka HAUPT 15.10. / PODDANÝ
19.11.
2.
Trampolínka přímé skoky BARTÁK 15.10. / ŠŤASTNÁ 19.11.
3. Kotoul
letmo KUSKO 15.10. / MŇUK
19.11.
4. Netradiční
využití přeskokového nářadí INDRA 29.10.
/MÁCHA 17.12.
HRAZDA
1. Průpravná
cvičení na hrazdě ve vzporech a svisech BUREŠ 22.10.
/ UŽDILOVÁ 26.11.
2. Výmyk
odrazem, tahem FINDEJSOVÁ
22.10./ KŘEHKÝ 26.11.
3. Podmet
(odrazem, ze vzporu) BAŤKA 22.10./ ŠVERÁK
26.11.
4. Toč jízdmo
KOSOVÁ 29.10. / URBAN
3.12.
KLADINA,
LAVIČKA
1. Chůze,
obraty, rovnovážné postoje KLUKOVÁ 5.11./KEMBICKÁ 3.12.
KRUHY
1. Kruhy v hupu (houpání odrazem střídnonož, snožmo) HOZOVÁ 5.11./LOUŽIL
10.12.
2. Kruhy
doskočné, dosažné, netradiční využití kruhů KOBLÁSA 5.11./ VAŠINA
10.12.
ŠPLH
1. Šplh na
tyči, na laně BŘEZINA 29.10./ŠILAR 3.12.
2. Netradiční
využití šplhadel a lan Schwarzer 17.12.
NETRADIČNÍ
NÁŘADÍ (žebřiny,
lavičky)
1. Využití
netradičního nářadí pro hodiny gymnastiky Stieber
17.12. /BERGEROVÁ10.12.
INFORMACE KE ZKOUŠCE
CÍL PŘEDMĚTU
•
Seznámit
s teorií ZG, RG, SG, MG, MPF, LT
•
Podat přehled o historii gymnastiky
•
Objasnit protiúrazovou zábranu a bezpečnost
•
Konkretizovat vyučovací metody a zásady vzhledem k věku
TÉMATA
PŘEDNÁŠEK
PaedDr. Dana Fialová, Ph.D.
•
Historie.
Gymnastické systémy. Dělení gymnastiky.
•
Gymnastické nářadí a náčiní.
•
Názvosloví.
•
Komplexní analýza cvičebních tvarů.
•
Úrazová zábrana. Záchrana, dopomoc.
•
Soutěže a pravidla.
•
Didaktické formy, metody a postupy výuky v gymnastice.
•
Pojetí gymnastiky ve školní TV. Rozbor osnov.
•
Moderní pohybové formy.
•
Hudební
teorie.
•
Náčiní rytmické a moderní gymnastiky.
•
Metodiky nácviku jednotlivých náčiní.
•
Lidové, country a moderní tance.
•
Pojetí RG a MG ve školní tělesné výchově. Rozbor osnov.
LITERATURA
• PŘEDNÁŠKY
•
APPELT K., HORÁKOVÁ D. Názvosloví pro cvičitele. Praha: Olympia, 1989. 244 s.
ISBN 80-7033-011-2.
•
APPELT K., LIBRA J. Gymnastické názvosloví II. Cvičení na nářadí. Praha: SPN,
1990. 78 s.
•
BLAHUTKOVÁ, M., RŮŽIČKOVÁ, M.
Sportovní gymnastika. Díl II. Ženy. Brno:
Masarykova universita, 1999. 67 s. ISBN
80-210-2040-7.
•
KOS B. Gymnastické systémy. Praha: Universita Karlova, 1990. 181 s.
•
KOS B. Lidové tance ve školní tělesné výchově. Praha: SPN, 1980. 261 s.
• KOSTKOVÁ J., MIHULE J., ŠŤASTNÁ
D., WÁLOVÁ Z. Rytmická gymnastika. Praha: Olympia, 1990. 348 s.
•
KRIŠTOFIČ J. Gymnastika pro kondiční a zdravotní účely. Praha: ISV,
2000.126 s.
ISBN 80-85866-54-4.
•
KRIŠTOFIČ J. Gymnastická průprava sportovce. Praha: Grada, 2004.187 s. ISBN
80-247-1006-4.
•
LIBRA, J. Teorie a metodika sportovní gymnastiky I. díl. Praha: SPN
1973. 246 s.
•
LIVOROVÁ H., PETROVÁ
B., FREYOVÁ M. Názvosloví cvičení s náčiním
v moderní
gymnastice. Praha: Sportpropag,
1988. 165 s.
• PAVLÍK J. a kol. Sportovní gymnastika. Díl I. Muži.
Brno: Masarykova universita,
1999. 150 s. ISBN 80-210-
2024-5.
• RYCHECKÝ A., FIALOVÁ L. Didaktika školní tělesné
výchovy. Praha: Karolinum,
1998. 171 s. ISBN 80-7184-
659-7.
•
SVATOŇ V. Metodické listy. Olomouc: Hanex, 1998.
115 s.
•
ŽIŽKA J. Pořadová cvičení. Praha: Olympia, 1991.69 s. ISBN
80-7033-071-6.
1.
Názvosloví
– ZAKGYM 1,2, přednáška
2.
Pořadová cvičení – ZAKGYM 1,2, přednáška
3.
Teorie gymnastiky - přednášky
4.
Komplexní analýza cvičebního tvaru
5. Rytmická a moderní gymnastika, lidový
tanec
· Každá z pěti částí zkoušky je klasifikována samostatně
pro celkovou známku z teorie.
· Do výsledné
známky se započítává i známka z předmětu SPGYM 2.
· Při nesplnění
jedné teoretické části zkoušky opakuje student tuto část.
· Při nesplnění
tří částí opakuje student vše.
A. Názvosloví
1.
Základy názvosloví
2.
Názvosloví cvičení prostných – polohy a pohyby celého těla
3.
Názvosloví cvičení prostných – polohy a pohyby částí těla
4.
Cvičení akrobatická – polohy celého těla
5.Cvičení na nářadí
6.
Cvičení s náčiním
1.
Nástupové a pochodové tvary
2.
Obraty na místě
3.
Znění nástupu, hlášení
4.
Povely a povelová technika
5.
Využití pořadových cvičení při organizaci vyučovací jednotky na ZŠ, SŠ
1.
Historie gymnastiky s odkazem pro současnost
2.
Gymnastické systémy, dělení gymnastiky
3.
Švédský, německý gymnastický systém
4.
Asijské gymnastické systémy (staročínský, staroindický, …)
5. Gymnastika se sportovním zaměřením
(sportovní, moderní, aerobik, všeobecná,
–
soutěže, základní pravidla)
6. Struktura gymnastické vyučovací jednotky –
didaktické formy, postupy, metody,
zvláštnosti metodiky na ZŠ, SŠ
7. Charakteristika cvičení na jednotlivém
nářadí pro ZŠ, SŠ, gymnastické nářadí a
náčiní
8. Bezpečnost a úrazová zábrana
9. Moderní pohybové formy, jejich
charakteristika, jejich využití ve výuce na ZŠ, SŠ
1. Dle stávajících osnov pro ZŠ – přeskok,
trampolínka, hrazda, kladina, akrobacie, kruhy v hupu,
šplh na laně a na tyči
1. Charakteristika
rytmické a moderní gymnastiky, lidových tanců a jejich vývoj
2. Rozbor osnov ZŠ
4. Typizované a
netypizované náčiní pro rytmickou gymnastiku na ZŠ
5. Skupiny cvičení
s náčiním, metodika cvičení s náčiním dle osnov ZŠ
6. Hudební teorie,
Lidový tanec na ZŠ
TÉMATA
PŘEDNÁŠEK
1. Úvod do
studia
1. Gymnastické systémy
Pojem gymnastika - antika
·
řecké
„gymnos“ a „gymnasein“ -
historie
·
antika
„gymnastes“ - bojovník, cvičenec, vzdělanec (Filostratos)
·
člověk
zabývající se „vědou o tělesných cvičeních“ (Galenos,
r.131-201) - odlišení gymnastiky od atletiky
Pojem gymnastika - středověk
·
H.
Mercurial (zač.17.stol) -
znovuzavedení antických tělesných cvičení
·
J.Ch. Guts-Muts
(1756-1839) - tělesná cvičení „Gymnastik für die Jugend“
·
J.H. Pestalozzi - „Elementargymnastik“
·
F.
Nachtegall -
Dánsko
·
P.H. Ling -
Švédsko všechna tělesná cvičení
zabezpečující všestrannou tělesnou výchovu
Pojem gymnastika
·
F.L. Jahn, E.W. Eiselen - „Die deutsche Turnkunst“ - užší význam slova, pouze pro cvičení na nářadí
·
pojem
atletika a sport
·
dr.
Miroslav Tyrš (1832-1884) pojem gymnastika - tělocvik „Základové tělocviku“
dělení po II.s.v. - opět širší význam
Definice gymnastiky
Gymnastika
jsou metodicky uspořádaná tělesná cvičení zaměřená k určitému cíli“
Cíl
- tělesný a pohybový rozvoj
Metodika
= účelné, plánovité a promyšlené sestavení cvičební látky
Gymnastické systémy
seřazení
cvičení dle principu, dělítka
-
jejich tvorba dána cílem cvičení
-
vždy záleží na vzájemném vztahu obou hlavních pracovních principů:rozvoje
těla a rozvoje pohybových schopností
-
mohou být označovány dle různých hledisek
Označování gymnastických systémů
podle
částí těla - anatomické dělítko
věku,
pohlaví, druhu cvičenců - sociální dělítko
dle
nářadí, náčiní - materiální dělítko
dle
přípravy k činnosti - účelové dělítko
dle
země vzniku - geografické a historické dělítko
dle
osobností
dle
cíle - dělítko obsahové
Dělení gymnastiky
1.
Základní gymnastika
- soubor tělesných cvičení
zaměřených na celkový všestranný rozvoj
Prostředky - cvičení pořadová,
prostná,
všeobecně rozvíjející, na
nářadí,
akrobatická, užitá, rytmická a lidové tance
2.
Aplikovaná gymnastika
-
v léčebném procesu (léčba pohybem při různém onemocnění, součástí zdravotní
TV)
-
v pracovním procesu (kompenzace jednostranného zatížení)
-
ve sportovním tréninku (účelová gymnastika sportovce)
- v umění (využívá hudebního doprovodu, rytmus pohybu )
3.
Gymnastika se sportovním zaměřením
-
sportovní gymnastika
-
moderní gymnastika
-
všeobecná gymnastika
-
akrobatická cvičení
-
skoky na trampolíně
-
aerobik
-
kulturistika
-
sportovní rock a roll
Staročínské systémy gymnastiky
-
2 698 p.n.l. - soustava
zdravotní s léčebné gymnastiky Kong – Fu (správné
držení
těla, dýchání)
-
gymnastika Do – ni (automasáž a cvičení)
-
gymnastika Ušu – 2 systémy Solin –
stínový boj ve dvojicích, 8 cviků, vnější gymnastika
Tai–dzi – zdravotní charakter, vnitřní gymnastika
Staroindický gymnastický systém
Jóga – 2.stol.p.n.l.
kontrola fyzické a duševní činnosti (spojení duše s Bohem)
4 části - Mantrajoga
(opakování)
- Layajoga
(soustředění,představa)
- Hathajoga
(základní asány)
- Radžajoga
(kontrola myšlenek)
vlastnosti
jogína – skromnost, anismá
klady
jógy – kompenzace stresu
zápory
– pouze statická cvičení
Švédská zdravotní gymnastika
- Per Henrik Ling
(1776-1836)
-
využití pohybu prevence, léčba
-
studium anatomie a fyziologie
-
první systematicky uspořádaná tělocvičná soustava
-
cvičení trupu, horní a dolní končetiny, hlavy
-
pouze pohyby se zřejmým zdravotním účinkem
-
účelu cviku přizpůsobeno cvičení, nářadí, náčiní
-
procvičit všechny orgány a svalové skupiny
-
namáhavější cvik – lehčí cvik
Požadavky:
všestranný rozvoj těla
- harmonický poměr jednotlivých částí
- normální pohybový rozsah
- účelné držení těla
Lingovo dělení gymnastiky
-
pedagogická, vojenská, léčebná, estetická
Lingovo dělení cvičení
-
bez nářadí
-
na nářadí
Německý
nářaďový tělocvik
Staročínské systémy gymnastiky
-
2 698 p.n.l. - soustava
zdravotní s léčebné gymnastiky Kong – Fu (správné
držení
těla, dýchání)
-
gymnastika Do – ni (automasáž a cvičení)
-
gymnastika Ušu – 2 systémy Solin –
stínový boj ve dvojicích, 8 cviků, vnější gymnastika
Tai–dzi
– zdravotní charakter, vnitřní gymnastika
Staroindický gymnastický systém
Jóga – 2.stol.p.n.l.
kontrola fyzické a duševní činnosti (spojení duše s Bohem)
4 části - Mantrajoga
(opakování)
- Layajoga
(soustředění,představa)
- Hathajoga
(základní asány)
- Radžajoga
(kontrola myšlenek)
vlastnosti
jogína – skromnost, anismá
klady
jógy – kompenzace stresu
zápory
– pouze statická cvičení
2. Pořadová cvičení
·
povelová
technika
·
nástup
a hlášení
·
základní
povely
·
nástupové
a pochodové tvary
·
vyrovnávání
tvaru
·
obraty
na místě a za pochodu
I. prostných
II.
akrobatických
III. s náčiním
IV. na nářadí
V. taneční kroky
VI. skoky
·
vychází
z díla dr. M. Tyrše (1832-1884) „Základové
tělocviku“
·
roztřídění
tělesných cvičení dle podstaty jednotlivých cvičení
·
vytyčení
společných znaků – vznik celků tělesných cvičení (toče, mety,..)
V
praxi docházelo k zjednodušení. Některé názvy se neobjevují.
Ve
vztazích pohybů a poloh ke cvičenci nebo k prostoru:
·
polohy
a pohyby (k vzpřímenému cvičenci)
·
názvosloví
podle anatomických názvů (bérec, bedra,temeno, týl,…)
·
při
popisu vycházíme ze základny (zem, nářadí,…)
·
popis
polohy celého těla, pak částí (vzpor klečmo - zanožit pravou, vztyčit chodidlo)
·
osy
– pravolevá, předozadní, délková (tvoří základní směry)
·
roviny
– základní rovinu 2 osy:
čelná (délková a pravolevá)
bočná (délková a předozadní)
pasová (pravolevá a
předozadní)
vedlejší rovina – příčná
(délková osa, odchýlena od roviny boční a pasové o 45o)
·
směry – základní
osy a roviny tvoří základ směrů (vpravo, vzhůru,
vpřed,…)
2 roviny – směry šikmé (dovnitř, povýš, ...)
základní rovina s vedlejší
rovinou – směry dvojšikmé (povýš vpřed, vzhůru
zevnitř,…)
·
předpony
a přípony v názvosloví
·
hmaty rukou
·
postavení
u nářadí
·
značkové
názvy
oddělujeme:
-
pomlčkami polohy a pohyby těla, částí (stoj rozkročný - úklon trupu
vpravo)
- středníkem cvičební pohyby složené z
několika cvičebních druhů (stoj na rukou; z rozběhu a
přemetového poskoku rondat)
-
spojkou „a“ plynule následující pohyby (stoj na rukou a kotoul)
nejprve
popisujeme:
·
polohy
celého těla (stoj, klek, podpor, …)
·
polohy
částí těla (trup, končetiny, hlava)
·
upřesnění
části těla (chodidlo, dlaně, prsty, …)
(stoje,
kleky, sedy, lehy podpory, chůze, běh, skoky, poskoky,obraty)
Polohy a pohyby částí těla
(trup,
hlava, končetiny,)
Pohyby – pády, mety,
převraty, akrobatické skoky
Polohy – rovnovážné
postoje, kleky
- akrobatické cvičení v sedu
- akrobatická cvičení v podporu
1. Visy a pohyby do visů (visy prosté,
smíšené, oporem, závěsem)
2. Podpory a pohyby do podporů (podpory prosté,
smíšené)
3. Sedy a pohyby do sedů
4. Ručkování, lezení, šplhání
5. Komíhání a houpání
6. Obraty
7. Přechody z nižších poloh do vyšších
8. Toče
9. Mety (mety
v podporu, ve visu, přes nižší žerď, jiné nářadí)
10.Převraty
11.Přechody z poloh vyšších do nižších (spády, odkmihy, sešiny,
seskoky, podmety)
4. Komplexní analýza cvičebního tvaru
Rozbor cvičebního tvaru:
-
zařazení do osnov
-
technika (popis provedení)
-
hlavní chyby (příčiny, odstranění)
-
metodika nácviku
-
dopomoc, záchrana,
-
zdokonalování
Komplexní analýza cvičebního tvaru - stoj na rukou (příklad rozboru)
v
osnovách již I.st. ZŠ 4.-5.tř.
Technika: V.P. stoj
přednožný odrazovou nohou, předpažit vzhůru.
Dokrokem na odrazovou nohu a
prací švihové nohy přecházíme do stoje na rukou.
Ruce dohmátnou v šíři ramen, prsty
rozevřené. Hlava v záklonu.
Nad místem opory ramena, boky, paty. Úhel
paže trup – přímý.
Celé tělo zpevněné. Dokončení ve V.P.
Hlavní
chyby, příčiny, odstranění:
-
nedodržení výchozí polohy
-
dohmat
-
nezpevnění
-
práce švihové nohy
-
hlava
Metodika
nácviku :
-
zpevňovací stojková průprava
-
nácvik práce horních končetin a přenosu váhy těla
-
nácvik práce švihové nohy, pohybu dolních končetin
-
nácvik stoje na rukou ve trojicích
-
nácvik stoje na rukou ve dvojicích
-
stoj na rukou u opory
Dopomoc,
záchrana, sebezáchrana:
-
dopomoc ve dvojici, jeden cvičenec
-
postavení dopomoci
-
místo držení
-
záchrana
-
sebezáchrana
-
chyby při dopomoci a záchraně
Zdokonalování
Zařazení
postupných obtížnějších poloh:
-
výchozích
-
výsledných
-
vazeb prvků
Komplexní
analýza cvičebních tvarů (ZS 2)
Přeskok
– roznožka,
skrčka
Hrazda
(dosažná) – svisy, sešin, přešvihy únožmo, přešvihem únožmo seskok
s obratem
výmyk,
toče, podmet
Akrobacie
– kotouly,
stoje, přemet str., skoky
Kladina
– chůze,
obraty, rovnovážné postoje, náskoky; muži – využití kladiny
Kruhy
– houpání,
obraty u předhupu
Trampolínka
– skoky
přímé, skok s obratem
Šplh
– šplh
na tyči s přírazem, šplh na laně s kličkou
5. Úrazová zábrana
Sportovní
úraz – náhlá událost - následek porucha zdraví
Škoda
ze sportu – opakovanými poraněními, velkými nároky - následek porucha zdraví
Pravidla
úrazové zábrany:
-
všeobecná (základní) platí ve všech odvětvích TV
-
specifická týkají se specializované činnosti (záchrana, dopomoc)
Úkol
ÚZ –
zjištění skutečné příčiny úrazu, ne mechanismu úrazu (nekázeň,
nepozornost – ne pád, chybný
doskok)
-
dána rozmanitostí pohybového obsahu, náročností na techniku cvičení, množstvím
cvičebních tvarů
-
jde o složité pohyby z hlediska fyzikálního, biologického, psychologického
-
při cvičení na nářadí
-
nejčastější – pohmožděniny, podvrtnutí, zlomeniny, natažení svalů
-
nejčastější úrazy – horních, dolních končetin
-
nejčastější mechanismus úrazu – pády, doskoky, nárazy, nadměrný tah na kloub,
při
přípravě nářadí přiskřípnutí, úder
Více
než polovina úrazů vzniká při cvičení bez řádného metodického vedení
- složitost záměrných a opakovaných
antigravitačních akcí (v jiném odvětví se nevyskytuje)
- opakované přemisťování těžiště těla po
složitých drahách, často proti gravitaci
-
kyvadlové a rotační pohyby kolem pevné, pohyblivé nebo volné osy se vznikem
značné
setrvačné síly
-
základním předpokladem cvičení je přiměřený celkový rozvoj pohybové soustavy a
přiměřené
funkční schopnosti (svalová síla - držení těla,udržení těla na nářadí,provedení dílčích pohybů)
-
požadavek na jemnou nervosvalovou koordinaci (pohybový rytmus)
-
rychlé cvičení, pohyby v nezvyklé výšce, polohách
-
prostorová orientace
-
vysoký stupeň technické dokonalosti
-
styk se zemí přes nářadí a malou opěrnou plochou
-
cvičení v relativně velké výšce
-
cviky se podobají pádům (I.fáze cviku přenesení těla
do labilní polohy a jeho vychýlením z ní
navodí pád, II.fáze cviku zamezí pádu další technickou akcí –
odraz rukama)
-
součástí cviku je let vzduchem
-
ztráta zrakové orientaci pohyb vzad (podmet)
-
navozují zmíněné okolnosti
-
gymnastická cvičení provázena pocity libosti a pocity strachu
-
strach vyvolán i pouhým očekáváním nebezpečí
-
při překonávání strachu – systém podmíněných reflexů(odvážné
jednání)
-
zásadní změna podmínek běžného života = vzniká strach, jiné reakce
-
působí vzpřimovací reflex
-
při nácviku přehodnocování signálů (volním úsilím potlačeny, modifikovány)
-
strach působí útlumem na pohybové centrum (neobratné, strnulé pohyby,
neschopnost
vykonat pohyb)
-
přenášení strachu na další cvičence (cvičení začátečníků, nácviku nových,
složitých, obtížných
cviků)
-
stupeň bezpečnosti závisí na stupni všeobecné a speciální připravenosti
cvičence
-
závisí na postupně vyšší připravenosti funkční, technické a psychologické
-
závisí na vysoké odbornosti a pedagogické úrovni učitele a na odborném vedení
-
závisí na frekvenci nácviku a výcviku
1.
Osobní faktor
2.
Sociální faktor
3.
Objektivní faktor
1. Osobní faktor
- nejčastější
příčina úrazů všeobecně
-
důvodem:
1. Charakterové vlastnosti a tělesné
dispozice (cvičenci - bojácní, přeodvážní,
lenoši, dříči).
Úrazová zábrana spočívá ve výchovném
působení tělovýchovného pedagoga, z dobré
znalosti cvičenců, důsledného dodržování
principu individuálního přístupu
2. Nedostatečná funkční, technická a
psychologická připravenost
Úrazovou zábranou je pravidelné, odborně
vedené cvičení, nezanedbávání řádného
rozcvičení, plné využívání speciálně
průpravných cvičení, zvyšování celkové tělesné zdatnosti
cvičenců, dodržováním zásad postupnosti a
přiměřenosti při nácviku, nacvičení základních
cvičebních tvarů a poučením cvičenců o
správní technice cvičení
3. Nepříznivý aktuální zdravotní stav
Pozornost ke zdravotnímu stavu cvičenců,
respektování doporučení lékaře, doléčení zranění
a nemoci, pravidelné lékařské prohlídky.
Zneužíváno cvičenci !!!
4.
Nepříznivá aktuální kondice
Zabránění úrazům – věnovat cvičencům
všestrannou pozornost, vyloučit riziková cvičení při
indispozici, únavě, vhodně naplánovat a
sestavit cvičební jednotku, cvičební období.
(chronická únava, přetrénování – důsledky)
5.
Závady cvičebního úboru a hygieny cvičence
Cvičební úbor- zdravotní, hygienické,
estetické hledisko
Základní hygienické návyky – problém
školní tělesné výchovy
-
často rozhodující podíl
-
příprava a úklid nářadí, dopomoc a záchrana
-
nepozorností při cvičení
Úrazovou
zábranou je odborné vedení cvičební hodiny, její řádná organizace a výchovné
působení na cvičence
-
tělovýchovný pedagog
-
úloha pedagoga obtížnější – nejde pouze o účinnost cvičení, ale o bezpečný průběh
-
vztah ke gymnastice
-
reflexy na nesprávnost cvičení vedoucí k zranění
-
nesmí se dopustit organizačních a metodických chyb (nepříznivé charakterové vlastnosti,malá
odborná a pedagogická připravenost,nepříznivý
aktuální zdravotní stav)
-
znalost správné a nesprávné techniky nacvičovaného tvaru, jednotlivých fází
-
znalost základní metodické řady
-
znalost dopomoci a záchrany
-
praktická znalost cviku – správné i typicky chybné provedení
-
úrazy bez přímého vlivu cvičence a tělovýchovného pedagoga
-
prostředí v užším smyslu - kvalitní nářadí s náležitými funkčními vlastnostmi,
jeho příprava,
úklid, odborné používání, správné uložení a
pravidelné udržování
- prostředí v širším smyslu – tělocvična (podlaha, osvětlení, stěny, teplota, větrání, úklid)
DOPOMOC
Dopomoc - přímá (fyzický kontakt s cvičencem)
- nepřímá (úprava vnějšího
prostředí dle metodického záměru)
Ulehčuje
a urychluje nácvik, zvyšuje bezpečnost cvičení
Aktivní
zásah do časové, prostorové i dynamické složky nacvičované pohybové struktury
Způsob
dopomoci vychází z analýzy technického základu pohybu
I. stádium nácviku
II. stádium nácviku
-
poskytujeme při nácviku, obnově pohybového návyku, přetváření pohybového návyku
-
přiměřená danému cviku – aktivní spolupráce cvičence
-
včasná, ne v průběhu celého cviku
-
má usnadnit provedení cviku
-
usnadňuje nácvik bez fyzického kontaktu s cvičencem
-
úprava nářadí a cvičebního prostředí k usnadnění provedení cviku
-
příklady
-
slovní a akustické signály
Záchrana
- přímá (fyzický zásah zachránce v případě chyby v technice cviku)
- nepřímá (zajištění místa
cvičení)
Závisí:
-
povaze cviku, hmatu, dohmatu, způsobu provedení, směru pohybu
-
výšce, hmotnosti, věku cvičence a výšce, hmotnosti, síle zachránce
-
tvaru a výšce nářadí
Nelze
stanovit univerzální způsob.
Znát:
-
vyspělost, schopnosti, povahu cvičence
-
cvičební tvar, sestavu
-
které části těla cvičence třeba sledovat
-
chyby signalizující nebezpečí
-
techniku záchrany
Nesmí
být formální !!!
Vše
co zabezpečí zmírnění pádu, vyloučení úrazu: žíněnky, duchny, molitany,
magnézium, lanče.
Je
součástí každého cvičení ve školní TV.
-
zabránění možnému úrazu při nezdařeném cvičení vlastní účelnou akcí cvičence
-
závisí na řadě faktorů
-
zabránění pádu (seskokem, modifikací pádu, přidržení se, převedení přímého
dopadu
Nutné
je jí učit !!!
6. GYMNASTICKÉ NÁŘADÍ A NÁČINÍ
• prostory tělocvičny, nářaďovna, šatna,
hygienické zařízení (umývárny, WC), kabinet
• vybavení pro jednotlivé druhy gymnastiky
Nářadí - dle umístění (pevné,
volné)
- dle cvičební
náplně: pomocné, závodní
- dle druhu
gymnastiky
Náčiní - nosíme, zvedáme, házíme
- typizované, netypizované
Dle umístění:
-
pevné: žebřiny, žebříky, průlezky, šplhací, nářadí, bradla,
přeskokové nářadí, hrazda, kladina, kruhy ….
- volné: lavičky, trampolínka, žíněnky,
stálky, švédská bedna,
Dle cvičební náplně:
- pomocné nářadí - pro
muže - pro ženy
- závodní nářadí – kůň s
madly, přeskokový stůl, bradla, hrazda, kruhy, prostná,
bradla o n.v.ž., kladina
Dle druhu gymnastiky
- základní gymnastika
- sportovní gymnastika
- kondiční gymnastika
- psychomotorika
- rytmická a moderní gymnastika
Muži:
přeskok (přeskokový stůl, výška
bradla
hrazda
kruhy
kůň s madly
prostná (plocha
12 x
Ženy:
přeskok (přeskokový stůl
bradla o n.v.ž.
kladina (
prostná (plocha
12 x
7.
Pravidla sportovní gymnastiky
Videa soutěže SG
FIG – Federation international de
la gymnastique
ČGF – Česká gymnastická federace
TKŽ – Technická komise žen
TKM – Technická komise mužů
mistrovské postupové
(MR, ME, MS, OH)
nemistrovské
pohárové
povinné sestavy
volné sestavy
víceboje
závod I. soutěže družstev – klasifikace pro
všechny další závody
II. soutěže jednotlivců
III. finále na jednotlivém
nářadí
IV. finále družstev
V otázkách nebude, velmi složité.
Didaktické metody
Metoda
je obecně chápána jako cesta k dosažení určitého cíle.
-
teoretický model uspořádání „pohybu“ v čase
-
záměrně plánovaný
-
„ví co a jak dělat“ (ne pouze bude dělat)
Cvičební
tvar je nacvičován ve své konečné formě.
-
strukturálně snazší cvičení
-
vyšší úroveň osvojování náročných cvičení
-
zlehčené podmínky
-
eliminace rušivých momentů
Dílčí metodické přístupy komplexní metody
1.
Metoda přípravných a průpravných cvičení
2.
Metoda pronášení pohybem
3.
Metoda rychlého zaměřeného pronesení
4.
Metoda imitace pohybové struktury na trenažéru
5.
Metoda se stanovením dílčích úkolů
Analytické metody
1.
Stanovení dílčích kroků závisí na složitosti pohybové struktury.
2.
Jejich vymezení odpovídá technickému základu nacvičované struktury.
3.
Zaměřeno především na
hlavní fázi pohybové struktury.
Metoda řešení kritických míst nácviku
Zaměření
na dílčí pohybové akty v souvislosti se zpřesněním jednotlivých fází nácviku:
- zpřesnění pohybové představy
- zdokonalení osvojované techniky
- oprava chyb
Metoda programování a algoritmizace
2. Zabezpečit zpětné kontrolní vazby
- lineární programy (algoritmus postupu v řadě)
- větvené programy (nabídka cvičení)
Metoda progresivního spojování částí v celek
Tvorba
vazeb, sestav, skladby.
Metody modelování závodních podmínek
-
celostní metody
-
jsou nacvičeny vazby a sestavy
-
spojení didaktických a psychologických metod
-
přiblížení podmínek závodní atmosféře (hodnocení sestavy trenérem, sestavy v
podmínkách únavy a zatížení, modelový závod)
Metody opravování chyb
Metoda kontrastu
Didaktické formy
Organizační
- vyučovací jednotka, tělovýchovné chvilky,….
Sociálně
interakční - hromadná
- skupinová
(družstva, skupiny, stanoviště),
- individuální
Didaktické prostředky
Didaktické
a technické prostředky pro efektivní motorické učení
-
oblečení, řemínky, bandáže, …
-
závodní a pomocná nářadí, posilovací pomůcky
-
názorné a audiovizuální pomůcky
-
přístroje lékařské a funkční kontroly
-
přístroje na zpracování informací
„… představují uspořádání proměnných řídících
činností učitele a činnosti žáky s ohledem na dosahování specifických
výchovně-vzdělávacích cílů“.
Příkazový:
iniciátor – vykonavatel
Praktický:
stanovuje rámcově – rozhodnutí o tempu
Reciproční:
přesunutí na žáka rozhodování a korekce (hodnocení druhých)
Sebehodnocení:
úkolové karty, metodické listy
S
nabídkou (rozhodování o vlastní cestě)
Se
samostatným objevováním
S
autonomním rozhodováním žáka o učivu
S
autonomním rozhodováním žáka o volbě stylu