Diego Maradona
Jeho angažmá v Barceloně lze považovat za rozporuplné, stejně jako celý Diegův život. Během dvou sezón v rozmezí mezi lety 1982-1984 bojoval především se zdravotními problémy. Překvapivě teď nemluvím o zranění, nýbrž žloutence. Maradona se léčil v karanténě a jeho místo zaujal hráč z Bilbaa, Andoni Goitoetxea. Bask si vedl víc než dobře, avšak Diego díky svojí velké vůli a také dobré fyzické kondici vyběhl znovu na hřiště po pouhých 14-ti týdnech! Talentovaný Argentinec tak mohl bavit culés na Nou Campu nádhernými technickými finesami, střelami, kličkami, rychlostí a produktivitou. Ano, jeho schopnost střílet góly se projevila právě v Barceloně, kde nakonec i přes všechny problémy v 58-mi zápasech rozvlnil síťku za soupeřovými brankáři 38x, což dává průměr 0,6 gólu na zápas, tedy branka v každém druhém utkání. A že se Maradona svým stylem do Barcy hodil, potvrdil mnohokrát. Vzpomeňme na gól, kdy Diego v běhu sám ve vápně obehrál brankáře a namísto aby okamžitě zakončil, rychlým pohybem stáhl míč, nechal ponižujícím způsobem okolo sebe proklouzat soupeřova obránce (který se zastavil až o tyčku) a teprve poté poslal balón za brankovou čáru. Nebo překrásný gól, když Maradona sám běžel s míčem od poloviny hřiště, před vápnem si položil jednoho z bránících hráčů na zem kličkou vlevo a zbylé tři obránce i brankáře překonal nádherným obloučkem. Barcelona tak roku 1983 i díky Maradonovi zvítězila pod koučem Césarem Luisem Monettim v poháru Copa del Rey, když ve finále porazila rivala z největších, Real Madrid.