První zmínka o Roudničce pochází z roku 1465.
Mezi lety 1850 až 1950 se jedná o samostatnou obec, přičemž do roku 1924 je její součástí i katastrální území Kluky.
K 1. říjnu 1950 je Roudnička připojena k městu Hradec Králové, avšak 16. května 1954 se opět osamostatňuje.
Statut obce Roudničce zůstává až do 1. 7. 1980, kdy se znovu připojuje k městu Hradec Králové.
Původně vlastnili zdejší pozemky opatovičtí benediktýni.
Po vypálení jejich kláštera husity v roce 1421 získalo Roudničku město Hradec Králové.
Následně připadla králi Jiřímu z Poděbrad a ten ji roku 1465 daroval svým synům Viktorinovi, Jindřichu staršímu a Jindřichu mladšímu, knížatům z Minsterberka, a Bočkovi z Kunštátu, přičemž zůstala nadále v zástavě městu Hradci Králové.
První zmínka o Roudničce, jež obdržela svoje pojmenování po zde získávané bahenní rudě, pochází z roku 1465. O 4 roky později byl vybudován stejnojmenný rybník.
V roce 1535 přestali lidé z Roudničky odvádět platy ku záduší v Opatovicích nad Labem.
Roku 1538 byly vsi Roudnička a Vysoká nad Labem přifařeny ke kostelu sv. Antonína na Mýtském podměstí, kde se faráři zavázaly odvádět obilní desátky a nadto k Velikonocím 2 kopy vajec.
O 3 roky později platila ves městu Hradci Králové 1 kopu, 41 grošů a 3 denáry pololetního úroku.
V roce 1547 byla ves zkonfiskována městu Hradci Králové a byla následně prodána Janu z Pernštejna.
Roku 1559 odkoupila královéhradecká obec Roudničku od Jaroslava z Pernštejna.
V roce 1620 byla Roudnička opětovně zkonfiskována.
Teprve roku 1631 byla vrácena městu Hradci Králové.
Po třicetileté válce byla Roudnička jen jedním dvorem, pravděpodobně šosovním.
Počátkem 18. století byli v Roudničce 2 sedláci, 3 chalupníci a 2 podruzi.
V roce 1753 měli zdejší obyvatelé nařízeno 138 dní potažní a 454 dní pěší roboty.
V roce 1824 byl zrušen rybník Roudnička. Roku 1826 žilo v Roudničce 184 obyvatel v 21 domech.
