Historie

Historii kryptografie lze rozdělit do dvou různých období. První období je tzv. klasická kryptografie. Jednalo se o jednoduchou substituční šifru jejíž vznik datujeme přibližně do roku 600 př.n.l. Jako další příklad lze použít řeckou šifru Skytale. Na válec o jistém průměru se namotal pergamen, tak, aby pokrýval povrch válce. Poté se na pergamen napsal vzkaz ve směru podélné osy. Po odmotání na pergamenu zůstala písmena, která spolu netvořila žádné slovo dokud se vzkaz opět nenamotal na válec o stejném průměru.

Kryptografie v dnešní podobě se začala rozvíjet v první polovině 20. století. V roce 1917 si nechal americký inženýr Gilbert Vernam patentovat tzv. Vernamovu šifru. Jedná se o posunutí každého písmene zprávy o náhodně zvolený počet míst v abecedě. V případě splnění určitých podmínek, tato šifra platí za nerozluštitelnou. Přesto se Vernamova šifa prakticky nepoužívá kvůli problematickému doručování příliš dlouhého klíče. Ještě větší rozvoj kryptografie zaznamenala v období druhé světově války. V tomto období se využívaly různé mechanické přístroje jako například slavná Enigma.

V posledních letech se díky rychlému rozvoji počítačové techniky a nástupu internetu rozvíjí obor kryptografie a také jeho význam rychleji než kdy dříve. S rostoucím výpočetním výkonem se otvírají nové možnosti prolomení šifrování - například vyzkoušení všech klíčů a proto jsou neustále vyvíjeny silnější algoritmy. Tyto algoritmy bývají otevřeně diskutovány, což často vede k odhalení jejich chyb.