Patchwork (z anglického slova "záplata" - "patch") vznikl původně jako prostředek k použití částí látek, které se sešívali v různých, převážně geometrických tvarech k sobě. Další vzory je možné tvořit dalším skládáním a sešíváním k sobě. Aplikovat tuto techniku můžeme téměř na jakýkoliv textilní výrobek. Existují vesty, deky, polštáře, obaly na knihy, tablety.
Během osidlování Ameriky se rozšířil právě i díky využití nepoškozených částí látek. Nepatřil však pouze spodním vrstvám, díky rozmanitosti byl viděn v průběhu let v různých sférách společnosti. Informace z historie se poněkud různí, ale je patrné, že již v Egyptě a Římě se rodili prvotní díla. V Anglii je můžeme vidět i v podobě quiltů na zeď, obdobně jako gobelíny. Některé z takto vystavených výrobků si rodiny předávají a potom vypráví část historie. U šití dek se scházeli, a dodnes scházejí,ženy podobně jako na kávu, vyměňovali si novinky, vzory, látky i zkušenosti. Tak jako je to s ostatní módou, i patchwork a věci s ním spojené postupně ztrácí či získávají na významu a oblibě v různých částech světa. Největšího poklesu zaznal v době okolo 19. století kdy došlo k rozvoji textilního průmyslu. V současné době se v Evropě opět objevuje v hojné míře mezi příznivci ruční práce. Vznikají nové publikace a výstavy s mezinárodní účastí. V prvopočátcích epidemie Covid-19 bylo vidět které rodiny mají doma množství látek a umí šít na stroji. Nouzové roušky vznikali na mnoha místech celého státu.
Zatímco dříve se díky patchworku používalo "co zbylo", nyní je možné koupit uzpůsobené nástroje a látky. Z nástrojů jsou to hlavně pravítka a řezák. Na poptávku po látkách reagoval i čínský trh který nabízí již připravené čtverce v celých sadách barev. Protože se do Evropy dostal patchwork ze zemí používající palce, většina informací, vzorů a nástrojů používala jako měřítko palce. Nyní jsou na trhu k vidění i nástroje v centimetrovém měřítku, či podporující obě míry. Většina technik výroby spočívá v samotném patchworku, tedy sešití různých látek různých vzorů k sobě,čímž vznikne motiv, ten je dále podtrhnut prošitím. To dříve bylo nezbytné, aby udrželo části výplně na svých místech. Dnes se používá, alespoň u nás, vrstva vatelínu, ten je dodáván v rolích a jedná se tedy o jednolitou část. Prošití se tedy stalo spíše estetickým prvkem. Spodní vrstvu výrobku pak tvoří látka která může být jednobarevná, tak aby nenarušovala výslednou barevnou paletu, či s nějakým motivem. Například jedná-li se o zavinovačku pro dítě. Další možností je použití patchworku jenom jako doplňku k motivu, kdy středem je nějaký "panel", tedy část látky s natištěným vzorem, například psem. Ten se prošije aby vynikl a okraje jsou z patchworkových bloků. Společně to pak opět může tvořit polštář či tašku. Různé použití je k vidění i v galerii na těchto stránkách.
Více informací můžete nalézt i na stránkách wikipedia.org