Nohejbal

Co to je za sport?

Nohejbal je míčový sport, který se hraje s míčem podobnému na fotbal a hraje se přes síť. Primárními částmi těla, kterou se kope do míče, jsou nohy. Ale může se hrát i hlavou, ramenem, hrudníkem či zády. Jediný, co se nesmí používat, jsou ruce. Úkolem je, aby tým či jednotlivec dostali balón na protivníkovu stranu hřiště takovým způsobem, že ho protivník nebude schopen vrátit zpět. Je to něco ve stylu kopané, tenisu a volejbalu. Hráči mají tři doteky a to ať už hrají s někým či sami.

Historie nohejbalu

Nejstarší počátky hry se datují do roku 1921, kdy v obci Řitka začal pořádat místní místostarosta překopání pivních tácků přes stůl. V roce 1922 členové fotbalového klubu Slavia Praha začali hrát hru zvanou „fotbal přes šňůru“, protože až později se nohejbal začal hrát přes síť. Tahle nová hra měla pravidla téměř shodná s volejbalem, ale hraje se nohama místo rukama a také se liší počtem hráčů, obvykle 1,2 nebo 3 na každé straně. Roku 1936 byla napsána první oficiální pravidla. První pohár se hrál roku 1940. Od roku 1962 byl nohejbal považován za rekreační sport, také v tomto roce byla založena Česká nohejbalová liga, ale pouze v Praze. V roce 1971 byl založen Český nohejbalový svaz. Nohejbal je velmi populární v Česku a na Slovensku

Parametry hřiště

Rozměry hřiště na nohejbal má rozměry 18 x 9 metrů pro dvojice a trojice. Hřiště je rozděleno na dvě poloviny sítí. Nohejbalové hřiště pro jednotlivce má menší rozměry, konkrétně 13 x 9 m. Hřiště je obklopeno volnou plochou, která je na všech stranách minimálně 3 m široká pro venkovní hrací plochu, pokud a 2,5 m široká pro vnitřní hrací plochu, pokud Rozpis soutěže nestanoví jinak. Výška sítě je pro mladší žactvo 100cm a pro ostatní věkové kategorie včetně dospělých je to 110cm.

Pravidla nohejbalu

• Hráči se mohou pohybovat po celém hřišti a mohou používat libovolné části těla k dotyku míče, s výjimkou rukou a paží. Každý hráč smí na míč dotknout pouze jednou, s výjimkou bloků, které jsou povoleny pouze v případě, že míč je na soupeřově straně sítě.

• Míč musí být zahrán do soupeřova herního pole jen přímým dotekem hráče, nikoliv odrazem od země. Hráč se dotkne míče odraženého od soupeřova herního pole

• Při hře dvojic či trojic provedou hráči akci jedním, dvěma nebo třemi dotyky míče střídavě tak, že mezi jednotlivými dotyky může míč dopadnout na zem v herním poli maximálně jednou. Mezidopad není nutný. Při jedné akci jednotlivců (kategorie mladšího žáctva) či dvojic či trojic může míč dopadnout na zem nejvýše dvakrát, při hře jednotlivců (ostatní věkové kategorie) jednou.

• Týž hráč se smí znovu dotknout míče jen po doteku jiného hráče nebo po odrazu míče od soupeřova herního pole. Ve hře jednotlivců se smí hráč dotknout míče dvakrát po sobě.