Kvasinský volejbal v plenkách
Ve světě začíná II. světová válka, která se úzce začíná dotýkat i kraje pod Orlickými horami. Místní závod - firma F. K. Janeček se z výroby dřevěných karoserií postupně přeorientovává na zbrojní průmysl. Život ve světě se ale v oblasti společenského života ani sportu úplně nezastavil. Zaměstnanci místního závodu se začínají v poledních přestávkách zabývat rekreačním sportem a sportovní činností všeho druhu. Nejdříve se sportuje na louce, ale díky zvětšujícímu se zájmu o sport a podpoře tehdejšího ředitele Ing. Kejvala a Ing. Horáka se stává volejbal zábavou nadšenců i v jejich volném čase, a tak postupně vzniká naše první hřiště na konci kaštanové aleje.
TENTO OKAMŽIK V ROCE 1941 ZALOŽIL TRADICI VOLEJBALU V KVASINÁCH !
Zakládá se sportovní klub JAWA Kvasiny. Sportuje se nejen ve volejbalu, ale i v atletice, hrají se šachy, kopaná, lední hokej a kuželky, zahajuje krasobruslení.
Vzniká první volejbalové družstvo ve složení: Dostál, Dvořák, Hanuš, Kadlec, bratři Martinů, Procházka, Štěpánek a Vaňous. V té době se nehrají žádné pravidelné mistrovské soutěže, ale družstvo se zúčastňuje turnajů v okolí (Skuhrov nad Bělou, Náchod, Potštejn).
Firma Janeček má své další závody v Praze – Nuslích, v Brodci a Týnci nad Sázavou. I tam se čile sportuje a v roce 1942 vznikají Sportovní hry JAWY, které postupně probíhají ve všech sportovních klubech podniku. V roce 1943 se tyto hry konají v Kvasinách. Tato skutečnost vyburcovala členy sportovního klubu k vybudování druhého volejbalového hřiště, které bylo ohrazeno tyčkovým oplocením a okolo hřiště byl vysázen smrkový živý plot. Dále bylo vybudováno sportoviště pro skok vysoký a daleký.
Padesátá léta
V roce 1944 se zájem o sport zvýšil natolik, že stávající areál již nestačil, a proto bylo vybudováno třetí hřiště na košíkovou a díky pochopení a podpoře firmy došlo i k dalším úpravám – byly postaveny krásné dřevěné šatny, postavené zády k aleji, v blízkosti vstupní brány. O tom, jaká byla sportovní úroveň tehdejších borců svědčí i fakt, že již v roce 1944 prohrává v Kvasinách poměrem 3:2 celek, ve kterém hráli i pozdější reprezentanti z národního družstva Československa - pánové Češpiva, bratři Brožové a další. V odvetě o den později, při utkání v Rychnově nad Kněžnou, oplatil celek hostů stejným poměrem a zvítězil nad Kvasinami stejným poměrem setů 3:2. Přišel toužebně očekávaný konec války, lidé si oddechli, ale zájem o volejbal a všeobecně o sport pod Orlickými horami nadále setrvává. Nechodí se ovšem již hrát v poledne, ale po pracovní době. V podvečer se areál hemží sportovci.
Volejbalisté Spartaku Kvasiny se poprvé v historii stávají v roce 1953 okresním přeborníkem ve složení: Dvořák, Ehl, Erben, Chaloupka, Kadlec, Leden a Štěpán. Toto družstvo začíná v roce 1954 hrát krajskou soutěž, kde se drží řadu let se střídavými úspěchy a v různých jejích skupinách, podle toho, jak se mění územní rozložení kraje.Hrají dvě družstva mužů: Muži A – hrají krajskou soutěž ve složení: Čižinský, Dohnálek, Dvořák, Ehl, Chaloupka, Michl, Petříček, Piskora, Rohr, Školník, Štěpán, Zaňka Organizační pracovník: František Kadlec Trenér: Evald Dvořák Muži B – hrají okresní přebor ve složení: Dvořák, Horbe, Chaloupka, Kadlec, Martinů, Matějka, Pinka, Šmída, Šmíka, Šrejbr, Vavera, Zounar Začíná se projevovat nedostatek hráčů, a proto je založeno družstvo mladšího dorostu. Jeho hráči vnášejí novou jiskru do činnosti oddílu. Je zavedeno pravidlo, že družstvo dospělých musí mít v činnosti i družstvo mládeže v jakékoli kategorii. Naše družstvo mladšího dorostu se v roce 1958 stává krajským přeborníkem ve složení: Fajl, Hiře, Hloupý, Jánský, Mňuk, Píč, Terbr, Matouš (pozdější reprezentant republiky ve skocích na lyžích). Družstvo trénuje jen o málo starší Alois Vavera. Družstvo hrálo kvalifikaci o finále přeboru republiky v Křivoklátě a v Třebíči. I když se do finále republiky nedostali, dobrý volejbal u řady z nich zakořenil a s jejich jmény se budeme setkávat ještě po mnoho dalších let, s některými dodneška. „Tahounem“ činnosti je stále Evald Dvořák, ale již za asistence předsedy oddílu Miloslava Chaloupky. A areál? Do té doby nebyla zavedena voda, hráči se chodili mýt k nádražní pumpě. Situaci vyřešilo pochopení ředitele tehdejšího závodu AZNP pana Kubalíka, s jehož pomocí byla postupně zajištěna průběžná materiální pomoc a podpora závodu. Voda byla poprvé přivedena do areálu z restaurace „U Nádraží“ a jediný kohoutek byl nadšeně užíván jak pro mytí hráčů, tak pro kropení hřišť. Zcela byla situace vyřešena zakoupením vyřazené vodní nádrže ze zámecké zahrady od závodu. Z nádrže vznikla mini šatna, které se říkalo „keson“. Slouží do dnešní doby jako prostor pro uložení sítí a lajnovaček. Ale to jsme se dostali do roku 1958. Toto nám již prehistorické období kvasinského volejbalu bylo zaznamenáno z vyprávění začínajících členů, dosud žijících pamětníků (i nesportovců), mužů i žen. Byly použity časopisy Jawa, Jawa – Car , Zbrojovák, Zpravodaj AZNP, archivy okresního i krajského volejbalového svazu. Byly objeveny a zachovány dobové fotografie.