Pražský lázeňský orchestr

Členové kapely

Jan "Bodlák" Jiterský - banjolele, saxofon, zpěv

Honza je v kapele ten nejvíce hudebně vzdělaný, avšak již dosluhující paměť ho upoutala k displeji tabletu s texty a akordy, tudíž často navštěvuje lázně pro zlepšení anebo alespoň udržení současného stavu paměti. Hraje na banjo ve tvaru lele (nebo lele ve tvaru banja?), saxofon, a když zrovna nemá vybitý tablet tak i zpívá.

Petr Kůs - kontrabas, zpěv

Spolu s Honzou je Petr nejváženější člen kapely, a proto také hraje na nejváženější nástroj (pokud jste naše nástroje ještě nevážily, tak je to kontrabas)! Jeho životní láskou je pivo, o kterém s nezměrnou radostí vždy tak rád zpívá a jeho nejoblíbenější činností je nechat se vozit v autě, aby to pivo také mohl pít. V naší kapele má mimo již zmíněného kontrabasu na kontě spoustu autorských písní různých žánrů, z nichž některé jsou psané přímo pro náš orchestr.

Kateřina Záhubská - saxofon

Nejkrásnější a nejpohlednější část našeho uskupení. Původním jménem Mirek jezdila za účelem bio úpravy pohlaví do lázní a od té doby jsme genderově vyvážená kapela. Kromě zmíněných pokrokových směrů přináší Katka do orchestru také dechovou část v podobě saxofonu, bez kterého bychom už ani nemohli začít hrát, páč by nám nikdo neříkal, co a kdy máme hrát.

Josef Vroubek - akordeon, klarinet, piano, zpěv

Protřelý, a zároveň znavem všemi zákoutími muzikantské Prahy, se Pepa poustevnickým způsobem usídlil na chalupě v Záhubech odkud občas sjede na svém stroji, aby nás a především naše posluchače obšťastnil svým nehynoucím muzikantským umem. Mezi jeho přednosti, které jako přednosta uplatňuje v kapele. patří hra na akordeon, klarinet, piano a pokud je zájem, bude za úplatek zpívat i o svém nejmilejším ovoci, tedy slivovici.

Martin Hanuš - bicí, zpěv

Buch, ta ra ta, buch! Kdo tam? Martin! Co chceš? Bicí! Nedáme, bouchej si na co chceš! I tak občas vypadají naše zkoušky, když už se na nich náhodou vyskytne náš bubeník Martin. Nesmělý milovník žen, jídla a vůbec všeho je naším vrchním automechanikem a především poté nejlepším bubeníkem, alespoň v blízkém okolí. Jelikož sám nevím kam dřív skočit tak si občas plete vystoupení a repertoir s jinými kapelami, ale stejně je náš.

Vojtěch Tichý - housle, zpěv

Nejmladší člen kapely, takzvaný houslista v záuce. Krom velice schopně vypadajícné hry na housle jen pije a blbě se směje. Učí se přihlouplé texty písniček, aby je následně mohl vytrubovat každé slečně, která se mu postaví do cesty i vedle ní. I přesto je stále považován za nejambicióznějšího člena souboru, ač sám o sobě říká, že má to nejlepší už za sebou. Snaží se pozvedávat úroveň orchstru, ale jelikož nechodí do posilovny, má to většinou opravdu hodně těžké. Pokud se hodně napije tak zpívá i zdarma.