KAPITOLA 6.: REPREZENTACE SÉMANTIKY TŘÍD (1)

Globální omezení vlastnosti

Lokální omezení vlastnosti

Popsané a definované třídy

Existenciální omezení (Kakadu)

Existenciální omezení (Andulka)

Univerzální omezení (Andulka)

Kardinalitní omezení (Andulka)


Globální omezení vlastnosti

V páté kapitole jsme se seznámili s tzv. definičním oborem a oborem hodnot. Nyní je více upřesníme. Definiční obor a obor hodnot jsou specifikovány pro to, abychom upřesnili mezi kterými třídami, resp. jedinci může vlastnost existovat. Dá se říci, že jejich specifikací určitým způsobem samotnou vlastnost omezujeme, říkáme jí, kde je její místo, mezi čím může působit, viz. obrázek Obory – omezení vlastnosti. Máme vlastnost hasCountryOfOrigin (maMistoPuvodu) s uvedenými obory. Jestliže by se na levé straně od vlastnosti nacházel jedinec patřící třeba třídě Car, tak ontologie nebude konzistentní, protože definiční obor neodpovídá stanovenému definičnímu oboru u vlastnosti hasCountryOrOrigin, tedy Animal. Pokud by se na pravé straně od vlastnosti nacházel jedinec třeba z třídy ColorOfCar, tak by ontologie nebyla konzistentní, protože obor hodnot by neodpovídal stanovenému oboru hodnot u vlastnosti hasCountryOfOrigin, tedy CountryOfOrigin. Prostředí Protégé takové nekonzistentnosti dovede odhalit.


Obory – omezení vlastnosti

Obrázek: Obory – omezení vlastnosti

Definiční obor a obor hodnot jsou tzv. globální omezení vlastnosti. To znamená, že ať použijeme vlastnost u kterékoliv třídy, vždy si k ní budeme muset připojit příslušný definiční obor a obor hodnot a tyto obory jsou platné kdekoliv je vlastnost použita.

Lokální omezení vlastnosti

Kromě globálních omezení vlastnosti existují ještě lokální omezení vlastnosti, která se vyskytují tam, kde vlastnost vystihuje sémantiku (význam) třídy. K těmto omezením patří:

Ještě jednou, k čemu jsou taková omezení určena? Vezměme si námi dosud vytvořenou ontologii. Obsahuje různé třídy opatřené komentáři a vlastnostmi s definičními obory a obory hodnot. Jestliže si vezmete jakoukoliv třídu v naší taxonomii, tak je tzv. pojmenovanou třídou, tj. nese jméno, které jsme jí dali buďto z našeho přesvědčení, že takové jméno má nebo na základě dohody s jinými tvůrci ontologie v zájmu podpory sdílitelnosti ontologií. Ještě něco u té třídy je? Ano, je u ní uveden seznam tříd, které jsou s ní v disjunktním vztahu. A ještě něco? Už nic :-). Nezdá se Vám to trochu málo? Určitě ano, protože aby ontologie přinášela větší užitek, definovat taxonomii nestačí. Je třeba jednotlivé třídy více vystihnout – říct případné počítačové aplikaci, která bude ontologii využívat, co si má pod třídou „představit“, jaký je její význam – sémantika. Právě pro tvorbu sémantiky tříd využíváme mj. ta globální a lokální omezení vlastnosti. Teď se blíže podíváme na lokální omezení vlastnosti.

Lokální omezení vlastnosti je součástí tzv. podmínky (condition) . Podmínka je kromě omezení (existenční, univerzální, kardinalitní) tvořena třídou, jejíž sémantiku chceme vystihnout a třídou, která na vlastnosti také participuje a uvádí, s jakou třídou, resp. jedincem bude vlastnost spojena. Zatím to možná zní zmateně, ale příklady určitě pomohou.

Popsané a definované třídy

V prostředí Protégé lze tyto podmínky u tříd samozřejmě uvést, ale v závislosti na tom, kde je uvádíme, rozdělujeme třídy do několika skupin. Obrázek Nezbytné podmínky představuje tzv. popsanou třídu. Popsaná třída je třída, která obsahuje podmínky uvedené jen v sekci Necessary.


Nezbytné podmínky

Obrázek: Nezbytné podmínky

Obrázek Nezbytné a postačující podmínky představuje tzv. definovanou třídu. Definovaná třída je třída, která obsahuje podmínky uvedené v sekci Necessary and sufficient.


Nezbytné a postačující podmínky

Obrázek: Nezbytné a postačující podmínky

K jejich bližšímu vysvětlení se vrátíme až po detailnějším seznámení s tvorbou omezení.