PAPRSKOVÁ OPTIKA

        U kulových zrcadel je situace poněkud obtížnější. Předně je třeba zavést několik pojmů. Prvním pojmem je poloměr křivosti – poloměr křivosti je poloměr koule, jíž část plochy používáme jako zrcadlo, v obr. 2 a 3 poloměr křivosti představuje vzdálenost |SV| = r. Bod S nazýváme střed křivosti a bod V je označován jako vrchol zrcadla. Ohniskem F rozumíme bod F, pro nějž platí |FS| = |SV| = f, čili střed úsečky SV. Délka úsečky VF se označuje jako ohnisková vzdálenost f. Přímka procházející body S a V (tudíž i F) nechť je optická osa zrcadla.
        Dalšími parametry, které se uplatňují při tomto druhu zobrazení jsou – výška předmětu a, výška obrazu a‘, vzdálenost předmětu od vrcholu zrcadla V, kterou označujeme y a nazýváme ji předmětová vzdálenost, a vzdálenost obrazu od vrcholu zrcadla, označována jako y‘. Taktéž podstatným parametrem je zvětšení Z, které je definováno následovně:

        Všechny tyto parametry jsou zcela zásadní pro určení vlastností obrazu a vystupují v zobrazovací rovnici zrcadel:

       Jak uvádí Rubeš [4]: „Tato rovnice platí pro duté i vypuklé zrcadlo. Přitom platí následující konvence: a, a‘, r i f jsou před zrcadlem kladné, za zrcadlem záporné.“

        Ze zobrazovací rovnice zrcadel lze vyvodit závěr shrnutý v tabulce 1 (převzato ze [4]):

        Pozn.: Chod paprsků lze pozorovat na obr. 2 a 3, a proto již není rozebíráno, jak se paprsky odráží.


Obr. 2 (vypuklé zcadlo):

Obr. 3 (duté zrcadlo):