Průzkumník Královéhradeckého kraje

Hrad Kost

Jedním z nejzachovalejších, nejvýznamnějších a zároveň posledních středověkých hradů v České republice je hrad Kost. Hrad se nachází asi 18 km od města Jičín v chráněné krajinné oblasti Český ráj.

Oblíbená legenda praví, že hrad dostal jméno Kost, protože nebyl dobyt více než jednou, jelikož byl stejně tvrdý jako kost. V 50. letech 20. století proběhla na hradu rekonstrukce. Památková obnova a prezentace hradního paláce patří mezi nejzdařilejší zásahy na českých hradech poválečného období. Hrad nyní nabízí prohlídku 5 okruhů s tématikou rodu Kinských, středověké mučírny, spojený okruh (Rod Kinských a Mučírna), zkrácený okruh a děti určitě ocení okruh Z pohádky do pohádky s princeznou Karolínou, pojednávájící o pohádkách na Kosti a v okolí. Z původního vybavení hradu se zachovalo jen málo, ale i tak je zde dnes mnoho zajímavých exponátů.
Hrad Kost dnes patří stejně jako zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou bratrům Giovannimu a Piovi Kinským. Trvale bydlí v Itálii a na své panství v Čechách přijíždějí jednou či dvakrát do měsíce. V České republice funguje společnost Kinský dal Borgo, která veškerý jejich zdejší majetek spravuje.
Hrad Kost prošel mezi lety 2019 – 2021 rozsáhlou rekonstrukcí, největší v novodobé historii. Cílem byla stabilizace podloží pod hradem, odvodnění areálu a oprava parkánových zdí. Během nutných zásahů se podařilo objevit několik zajímavostí. Byla nalezena tajná chodba a podle archeologických nálezů bylo zjištěno, že hrad vznikl zhruba o 100 let dříve, než se doposud historici domnívali. Novinkou pro návštěvníky bude od roku 2022 moderní expozice zřízená ve spodním patře Velké bílé věže. Ta bude zaměřena na stavební vývoj hradu, který její tvůrci přiblíží pomocí animace a modelu.

Prachovské skály

Nejznámější částí Českého ráje jsou bezpochyby Prachovské skály, ráj pro horolezce. Toto skalní město leží necelých 10 km severozápadně od města Jičín. Vybrat si můžete z několika prohlídkových okruhů.

Silně rozčleněná plošina vznikla z usazenin pískovců, slínovců a opuk v druhohorách. Křídovými horninami pronikly v neogénu drobná vulkanická tělěsa a přispěly tím k rozrušení celistvosti plošiny, která se začala působením vody a větru rozpadat na jednotlivé skalní bloky, věže a sloupy. Skalní útvary Prachovských skal dosahují výšky až 40 metrů.
Hustá síť turistických značek vás provede roklemi, stržemi, úžlabinami, po vršcích pískovcových skal s vyhlídkami a kouzelnými zákoutími. Mezi nejnavštěvovanější místa patří Vyhlídka Českého ráje, Americká sluj, vyhlídka prof. Hekena či Císařská chodba. V horkých letních dnech se unavení turisté mohou osvěžit v přírodním koupališti U Pelíška, pojmenovaném po duchu těchto skal.

Okruhy Prachovských skal

Velký okruh vás seznámí s velkým množstvím zajímavých míst Prachovských skal a je nejatraktivnější a nejzajímavější cestou skalními masívy.
Pro méně náročnou prohlídku skal vám poslouží kratší Malý okruh, asi 1,5 km dlouhý, který vede nádherným prostředím Císařské chodby a najdete zde dvě vyhlídky.
Trasa pro kočárky vede na čertovu kuchyni a k rozcestí U buku (buk tu po orkánu Kirill již bohužel nestojí). Odtud se můžete vydat po červené turistické značce od Křížkovského vyhlídky až po vyhlídku Pechovu. Zpět se musíte vrátit stejnou trasou. Upozorňujeme, že kočárek by měl být vhodný na cestování, nejlépe sportovní. S kočárky se také varujte vstupu na schodiště turistických okruhů, kde byste brzy narazili na neschůdné části!
Středem skal prochízí červená turistická značka, která však není okružní. Vede od vstupu do skal v Prachově k turistické chatě a výstupu ze skal v Zámostí-Blatech. Prochází kolem vyhlídek a také Císařskou chodbou.

Muzeum automobilů a motocyklů Nová Paka

Návštěvníci muzea mohou shlédnout historické automobily, motocykly a jiné exponáty z let 1870 – 2005. Zajímavou částí muzea je expozice věnovaná automobilovému a motocyklovému závodníkovi, původnímu majiteli objektu a zakladateli motoristického sportu na Novopacku Antonínu Vitvarovi.

Součástí muzea je expozice věnovaná automobilovému a motocyklovému závodníkovi Antonínu Vitvarovi. Část muzea je věnována Krakonošovu a Novopackému okruhu, na kterých se závodilo v letech 1930 – 1950.

Valdštejnská lodžie

Z Jičína vede dva kilometry dlouhá čtyřdílná lipová alej do Valdštejnské lodžie. Tento architektonický skvost z počátku 17. století je obklopen Libosadem, kde se konají příležitostné akce a dílny zaměřené na rodiny s dětmi.

Stromořadí lip, spojené se jménem Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna (1583 – 1634), leží v krajině Českého ráje mezi Jičínem a Valdicemi. V současné době se jedná o vyhlášení celého komplexu národní kulturní památkou. Jedná se o první ranně barokní či pozdně manýristickou krajinnou kompozici takového rozsahu v Čechách.
Albrecht z Valdštejna zde za pomoci svých architektů Andrea Spezzy (od roku 1625) a Nicolo Sebregondiho (od roku 1629) inicioval stavbu osově založené zahrady s oborou, pohledově i funkčně svázanou s budovami čestného dvora a lodžie – sally tereny či "přízemní síně". Zde se šlechtická společnost měla bavit, naslouchat hudbě a také – vizuálně komunikovat s okolím. Druhou osou, kolmou na osu první je právě lipové stromořadí, spojující vévodské město Jičín, lodžii a Libosad s kartuziánským klášterem ve Valdicích. Ten byl určen za místo panovníkova posledního odpočinku. Druhá osa měla mít také funkci mocensky ideovou. Poté, co byl Valdštejn roku 1634 v Chebu zavražděn, práce postupně ustaly. Vlastní Valdštejnský koncept komponované krajiny, tedy Libosad a Obora s lodžií a lípami, je bravurním rozvinutím staršího území Valdického háje a rybniční soustavy Šibeníku, doložených počátkem 15. století.

Valdická brána Jičín

Valdická brána je hlavním symbolem města Jičína a jeho hlavní dominantou, kterou každý turista a návštěvník nemůže při svém příjezdu přehlédnout. Vysoká a mohutná kamenná brána stojí v centru města a odděluje od sebe průjezdem Valdštejnovo a Žižkovo náměstí. Ze shora věže je nádherný výhled.

Valdická brána je renesanční stavba, která byla stavěna v letech 1568-78 jako součást rozsáhlého městského opevnění v Jičíně. V průběhu let byla věž postupně, většinou po požárech, upravována a rekonstruována. V roce 1840 doznala brána další a vlastně finální přestavby – tato podoba se dochovala až dodnes. Tehdy podle návrhu jičínského architekta Josefa Oppolzera došlo k dostavbě typického dřevěného ochozu a střecha dostala svůj známý jehlancový tvar.
Průjezd brány, je podepřen gotickou křížovou klenbou s dvojitými žebry a letopočtem dostavby věže. Ve výšce pod ochozem se ve směru do obou náměstí nachází zdaleka viditelné hodiny. V horním patře brány se nalézá původní byt věžníka, kde dnes probíhají nejrůznější kulturní akce.
Věž je vysoká 52 metrů a po zdolání 156 schodů se nabízí rozhled z vyhlídkového ochozu ve výšce 32 metrů. Při dobré viditelnosti obhlédnete z této jediné zachovalé součásti středověkého opevnění města Jičína široké okolí od Zvičiny přes Krkonoše, Kozákov až po Ještěd.