Průzkumník Královéhradeckého kraje

Přehrada Les Království

Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou.

Podnětem pro výstavbu přehrad na horním toku Labe byla katastrofální povodeň v červenci 1897. Podrobný projekt přehrady Les Království (dříve uváděné jako přehrada Těšnov nebo Bílá Třemešná) vypracovalo Technické oddělení pro úpravu řek v Praze pod vedením stavebního rady Ing. Josefa Plicky.
V roce 1909 byla stavební část vodního díla zadána firmě Ing. J. V. Velflík v Praze a dodávka železných konstrukcí firmě Fanta & Jireš v Praze. Stavba proběhla v letech 1910–1919, dlouhou dobu výstavby značně ovlivnila 1. světová válka.
Ve své době se jednalo o největší nádrž v Československé republice, pokud se týkalo zadrženého množství vody, a nejdelší přehradě, co do délky zděné hráze.
V letech 1920–1923 byla na pravém břehu pod hrází firmou Ing. J. V. Velflík v Praze postavena průběžná vodní elektrárna. Technologickou část dodala firma Českomoravská-Kolben z Prahy a elektrické zařízení firma Křižík Praha.
Od roku 1958 je přehrada včetně vodní elektrárny pro svoji architektonickou jedinečnost nemovitou památkou.

Hospital Kuks

Hospital Kuks naleznete ve stejnojmenné obci Kuks nedaleko městečka Jaroměř. V malebném údolí Labe na začátku 18. století nechal postavit František Antonín Špork (Sporck – 1662 – 1738) nejprve lázeňské budovy se zámkem a panským hostincem, a to díky léčivému pramenu, který zde vyvěral.

Areál Kuksu prošel v minulých letech největší rekonstrukcí ve svých dějinách a v roce 2015 otevřel v novém kabátě.
Uprostřed krajiny, daleko od civilizace, najdete malý kus země, který kdysi hrabě Špork proměnil ve vyhlášené lázně. Stoupnete-li si dnes do ztichlé zahrady, nebudete chtít věřit, že se tu konaly velkolepé oslavy ctností a neřestí. Z kašen zde tenkrát tekly proudy vína, ale stačila jediná noc, aby s sebou tento rušný život navždy odnesla velká voda. O zašlé slávě Kuksu dnes svědčí největší galerie barokní plastiky pod širým nebem, která nekončí v místních zahradách, ale pokračuje i v okolních lesích, kde skály, proměněné v obrovské sochy, dodnes vyzařují blahodárnou energii.

Hlavní prohlídkový okruh zavede do vnitřních prostor kukského špitálu, mj. do bývalého hlavního nemocničního sálu, kostela nejsv. Trojice s hraběcí hrobkou, sakristie nebo barokní lékárny U granátového jablka. V šesti místnostech Českého farmaceutického muzea, střediska Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, poznáte vývoj lékáren od baroka do 20. století. K vidění j ezde také stálá expozice Národního muzea, a to Dittrichova lékárna z domu v Nerudově ulici v Praze. V roce 2015 na Kuksu vzniklo vzdělávací centrum se zaměřením na hospitální aktivity a farmaceutickou činnost.

Sněžka

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Nachází se ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet. Skalnatý holý vrchol se rozkládá na 30 akrech. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska. Průměrná celoroční teplota na povrchu hory se pohybuje pouze okolo 0,2 °C.
První v historii zaznamenaný výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení. Georgius Agricola v roce 1546 označil horu názvem Risenberg. V roce 1871 je poprvé zaznamenáno množné číslo Riesengebirge (Obří hory) jako dosud užívaný německý název pro celé pohoří. Původní německý název dosud zanechal dozvuky v dnešních názvech Obří důl a Obří hřbet. Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná – jako "sněhem pokrytá". První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka

Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb – Polská bouda s meteorologickou stanicí, konečná stanice lanovky z Pece pod Sněžkou, kamenný trigonometrický obelisk a 14 m vysoká rotundová kaple sv. Vavřince, která je nejstarším objektem na vrcholu Sněžky. Raritou je Česká poštovna, která je nejvýše položenou poštovnou v České republice – můžete odtud poslat poštu s razítkem Poštovna na Sněžce.

Gavlenzův památník na Šibeníku

Na návrší Šibeníku u Trutnova najdete pomník ve tvaru obelisku, který připomíná bitvu u Trutnova 27. června 1866, ve které zvítězili pod vedením generála Ludvíka Gablenze vojáci rakouského X. armádního sboru.

Šlo tehdy o jediné rakouské vítězství ve válce roku 1866 na severním bojišti. Na pomníku jsou uvedena jména všech padlých rakouských důstojníků a počty padlých vojáků z jednotlivých útvarů. Vítězství u Trutnova bylo draze zaplaceno: rakouské ztráty téměř 5000 vojáků byly čtyřnásobné oproti pruským. Generál Gablenz z vlastní vůle ukončil svůj život v Curychu v lednu roku 1874. V září roku 1905 byly jeho tělesné ostatky převezeny z curyšského hřbitova do Trutnova a uloženy v kryptě památníku. S nimi byl přivezen i původní náhrobník. (Odkaz na bitvu na Chlumu)

Měděný důl Bohumír

Pokud máte zájem o tajemné dobrodružství v nitru naší země, pokud se chcete přesvědčit o těžké práci horníků, zavítejte do Jívky, nedaleko Trutnova. Trasa v podzemí je dlouhá více než 400 m a na konci vás čeká přímo hornická zkouška – výstup větrací šachtou na povrch země.

Je to více než 50 let od doby, kdy z dolu Bohumír vyfárali poslední horníci. Jedná se o měděný důl – štolu vyraženou na začátku 19. století, která byla úplně uzavřená po konci těžby v roce 1965. Díky občanskému sdružení se v roce 2015 podařilo zpřístupnit cca 400 m dlouhý prohlídkový okruh v podzemí.
Na trase lze vidět horníky při práci, původní nářadí, panvágl a mnoho dalšího. Je to skvělá příležitost ukázat dnešním dětem, jak se dříve pracovalo. Nevšední zážitek vám ukáže geologickou strukturu sedimentárního ložiska i krásy a taje nitra naší země.

Důl je otevřený po celý rok pro návštěnvníky, ale na zimní návštěvu dolu musí proběhnout rezervace. Při postupu bude možné vidět rudné žíly, figuríny orníků při práci.