Průzkumník Královéhradeckého kraje

Muzeum stavebnice Merkur

Navštivte jedinečné muzeum, které mapuje historii a současnost nejznámější české hračky – stavebnice Merkur. V Muzeu jsou k vidění nejstarší stavebnice z roku 1920. Přijďte a pohrajte si!

Návštěvou muzea stavebnice Merkur se dozvíte o historii, ale také i současnosti této jedinečné hračky. Uvidíte zde největší postavenou stavbu z této stavebnice "Ocelové Město" stavitele Jiřího Mládka inspirovaný stejnojmenným románem Julia Verna. Dále je v Muzeu postavené velké kolejiště Merkur "O" v měřítku 1:45 nebo Petřínská rozhledna a jiné zajímavé stavby. Připraven je také prostor pro vaši tvorbu – zapojíte svoji fantazii a budete si moci sestavit vlastní stroj! V historickém sklepě budovy muzea vznikla roku 2021 nová expozice zaměřená na důlní techniku. Představuje se v ní Důl Jindřich, vysoká pec a důlní rypadlo. Má přiblížit vlastní stavebnici k technické aplikaci jednotlivých dílků. Právě důlní rypadlo K 800 bylo jeden čas na obalech stavebnice uváděno jako ikonická stavba. Nyní má v muzeu nový, reprezentativní prostor. Výška těžní věže modelu Dolu Jindřich je 247 centimetrů! Na chodbě je navíc k vidění krátký komiks, který představuje výrobu železa: od těžby rudy, přes vysokou pec až k výrobě železných produktů. POZOR! Vzhledem k tomu, že celá expozice tady ve sklepení je buď v šeru nebo ve tmě, není úplně vhodná pro nejmenší návštěvníky nebo lidi trpící epilepsií a klaustrofobií.

Historie stavebnic Merkur

Historie výroby hraček v Polici nad Metují se datuje od roku 1920, kdy pan Jaroslav Vancl založil firmu Inventor, která vyráběla stejnojmennou stavebnici. Tehdy byly kovové díly stavebnice Inventor navzájem spojovány kovovými háčky, podobně jako u stavebního lešení. Kovová stavebnice pod názvem Inventor nepřežila, přesto se tento název v Polici užívá a zlidověl. V roce 1925 přechází výrobce na nový systém, kde jsou kovové díly spojovány šroubky a matičkami M 3,5. Stavebnice registrovaná pod ochrannou známkou Merkur se stala velmi populární a zachovala se v nezměněné podobě až dodnes.

Babiččino údolí

Babiččino údolí patří mezi nejznámější výletní místa Východních Čech. Právě sem umístila Božena Němcová děj svého díla Babička. Tady někde chodily skutečné předobrazy babičky, vévodkyně Zaháňské, Barunky a jejích sourozenců, psů Sultána a Tyrla i bláznivé Viktorky.

Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy ze severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař a spisovatel Otakar Jedlička. V červenci roku 1952 vyhlásilo ministerstvo školství, věd a umění Ratibořice s údolím za státní krajinnou a národní rezervaci. Později byla příroda Babiččina údolí zahrnuta do chráněného území a dnes je jeho jižní část od České Skalice až ke Slatinskému mlýnu nazývána národní přírodní památkou.
Na začátku Babiččina údolí stojí známé pískovcové sousoší babičky a dětí. Autorem díla je akad. sochař Oto Gutfreund a autorem architektonického řešení prof. akad. arch. Pavel Janák. Pomník patří k nejkrásnějším pomníkům v Čechách.

Naučná stezka

Ratibořice se nacházejí asi 2 km severně od České Skalice. Okolí Babičina údolí nabízí bezpočet zajímavých míst k návštěvě jako například skalní město Adršpach, Zoo Dvůr Králové, zámek v Náchodě, barokní areál Kuks, zámek v Novém městě nad Metují či vojenská pevnost Dobrošov.
Od roku 1981 vede z Ratibořic na hrad Rýzmburk naučná stezka. Měří 7,5 km a má 18 informačních tabulí a 7 literárních a přírodovědných zastavení.

Pevnost Dobrošov

Rozestavěná dělostřelecká tvrz Dobrošov nedaleko Náchoda ve východních Čechách byla součástí Československého pohraničního opevnění z let 1935-1938. Tvrz měla palbou krýt náchodské údolí. Od roku 2019 do jara 2022 je v rekonstrukci. Otevře se 4. května 2022.

Pevnost byla budována po dobu jednoho roku a to od září 1937 do září 1938. V kritických zářiových dnech roku 1938 proběhla betonáž nejmohutnějšího z objektů tvrze – dělostřeleckého srubu Zelený. Stavebně dokončeny byly 3 ze 7 plánovaných srubů tvrze, jsou to dva objekty pěchotní a jeden dělostřelecký. Součástí prohlídky je také průchod podzemními tunely v délce 1 km.
V okolí pevnosti najdete Naučnou stezku Pevnost Dobrošov věnovanou pevnostní problematice druhé poloviny 30. let 20. století. Trasa vede po linii opevnění a lze zde vidět těžké izolované pěchotní sruby Polsko, Hrobka, Jirásek, Lom, Březinka a Lázně i lehké objekty mnoha variant.
Ve výstavní síni v provozní budově pevnosti Dobrošov je možné navštívit ojedinělou a zároveň toho času v Evropě největší kolekci miniatur, figurek, které ztvárňují v historickém kontextu Československou armádu z období před druhou světovou válkou. Ve výstavní síni probíhají také úvodní výklady průvodců, jsou zde k dispozici mapy, schémata a modely objektů opevnění.

Zámek Nové město nad Metují

Součástí městské památkové rezervace v Novém Městě nad Metují je novoměstský zámek. Byl založen v roce 1501 Janem Černčickým z Kácova. Zámek je otevřen celoročně a nabízí i romantické ubytování.

Zámek v Novém Městě nad Metují byl založen současně s městem začátkem 16. století Janem Černčickým z Kácova. Po požáru v roce 1526 byl opraven Pernštejny, v polovině 16. století přestavěn v renesančním stylu. V letech 1652 – 1665 byl zámek znovu částečně přestavěn raně barokně. Každý z majitelů panství přispěl něčím zajímavým k rozvoji města, ať to byli dále Trčkové z Lípy či Lesliové.
Zámecká zahrada a zámecká budova byly naposledy stavebně upraveny arch. Dušanem Jurkovičem v letech 1909 – 1915 na přání průmyslnické rodiny Bartoňů z Dobenína. Z tohoto období je možné zhlédnout autentické interiéry ve stylu vrcholné secese, art deco, kubismu a funkcionalismu. Na výzdobě interiérů pracovalo mnoho významných českých umělců, např. Pavel Janák, prof. František Kysela, Marie Teinitzerová, Helena Johnová a další. Rodina Bartoňů zámek vlastnila do r. 1948, poté byl znárodněn a do roku 1991 ho spravoval stát. Od r. 1992 je zámek opět majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti. V červenci roku 2008 se stal zámek spolu s areálem zámeckých zahrad národní kulturní památkou.
Kromě prostor zámeckých interiérů je možné navštívit i prostory méně typické – půdu, kuchyni a sklep v rámci prohlídkového okruhu s názvem "Od půdy po sklep".

V areálu zámu se nachází krásná zahrada, která je velmi kvalitně udržována. Největší dominantou této zámecké zahrady je douhý dřevěný most, který je dostupný pro širokou věřejnost, je možné se po něm projít. Dnešní majitelé zámku také vlastní přilehlé lesy a udržují malebnou krajinu.

Broumovské stěny

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Pod povrchem se nachází velké zásoby pitné vody. Tzv. Polická křídová pánev se stala dodavatelem pitné vody velkých měst. Nejnavštěvovanějšími místy jsou přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny a Ostaš. Nejvyšším bodem je Ruprechtický špičák (880 m n.m.), tyčící se na česko-polských hranicích.
CHKO Broumovsko je obohaceno nespočetným množstvím kulturních památek. K nejznámějším patří Broumovský klášter a dřevěný kostelík na Broumovském hřbitově. Statky, kostely, křížky, smírčí kříže, boží muka najdeme převážně v severní části území.
Broumovské stěny se zvedají v Broumovské vrchovině mezi městy Police nad Metují a Broumov a jsou oblíbeny díky svým skalním útvarům, roklím, vyhlídkám a klidu. V roce 1956 byl tento pískovcový reliéf, rozkládající se na 638 ha, vyhlášen Národní přírodní rezervací. Oblast je velmi rozsáhlá a je tvořena krásnými exempláři pískovcových skal, hlubokými roklemi, soutěskami, krásnými vyhlídkovými místy a bohatými lesy. Zdejším unikátním místem jsou tzv. Slavěnské hřiby, které můžete spatřit v lese nad obcí Slavný. Svou podobu hřibů, získaly nerovnoměrným zvětráváním.